Obloha
Ve výrocích[editovat]
- Indická nula vyjadřuje prázdnotu či nepřítomnost, ale také prostor, nebeskou klenbu, hvězdnou oblohu, ovzduší a éter, právě tak jako nic, veličinu, kterou není třeba brát do úvahy, nepodstatný prvek.[1]
— Georges Ifrah
V dílech[editovat]
- Není-li člověku volno v tomto slzavém údolí pozemském, obrací mimovolně své zraky ku blankytu nebeskému, za nočního klidu k velebné obloze hvězdnaté, aby útěchy neb aspoň zapomenutí svých útrap nalezl zde v nadzemských prostorách mezi věčně neskalenými světy vznešenými, klidně a soucitně k zemi patřícími. V jejich tajemném pohybu hledá klíč k vysvětlení svého temného osudu, z jejich podivuhodného sestavení snaží se vyzpytovati záhyby své budoucnosti, v jejich líbezné a klidné záři přichází i utrmácený duch jeho k poklidu vnitřnímu, na zemi marně hledanému.[2]
— František Josef Studnička, O soustavě sluneční
Lidová slovesnost[editovat]
- Chceš-li vidět měsíc, dívej se na oblohu a nikoli do louže.[3]
— perské přísloví
Reference[editovat]
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 40.
- ↑ STUDNIČKA, František Josef. O soustavě sluneční. Praha : Spolek pro vydávání laciných kněh českých, 1868. Dostupné online. Kapitola Předmluva.
- ↑ Magazín Mladé fronty 3/1986, s. 2
