Thomas More

Z Wikicitátů
Thomas More

Thomas More (7. února 1478, Londýn, Anglie – 6. července 1535, Londýn, Anglie) byl anglický právník, politik a spisovatel.

Výroky[editovat]

  • Umírám jako věrný služebník krále, ale především jako služebník Boží.
    I die the king's faithful servant, but God's first.[1]
  • Není na světe bolesti, které by nedokázalo nebe vyléčit.
  • A tak když v duchu přehlížím a převracím všechny ty státy, které dnes všude po světě vzkvétají, nepřipadá mi to – bůh mi buď milostiv – jako nic jiného než jako spiknutí boháčů; jednajících o vlastních vyhodách pod záminkou a jménem státu. Vynalézají a vymýšlejí si všechny způsoby a úskoky, aby jimi to, co sami nepoctivě nahrabali, především udrželi beze strachu před ztrátou, za druhé (v případě ztráty), aby to mohli přičiněním a prací všech chudáků co nejladněji získat zpět a mohli toho zneužívat. Jakmile se jednou boháči -jménem státu, to jest i jménem chudých – rozhodnou, že se takovéto úskoky mají zachovávat, ihned se z toho stávají zákony. A tak nejhorší lidé se svou nenasytnou žádostivostí rozdělili jenom mezi sebe vše to, co by bylo dobře postačilo pro všechny.

Dílo[editovat]

Ve výrocích[editovat]

  • Thomas More je prvním a zároveň po staletí největším představitelem utopického socialismu. Díky jeho knize se slovo utopie dostalo do slovníku všech kulturních národů.[2]
    Vojtěch Zamarovský
  • Na počátku 16. století napsal Thomas More dílo, jehož názvem definoval fenomén doprovázející lidstvo odpradávna - touhu po ideálním, dokonalém šťastném stavu lidského bytí v dokonalé zemi. Nazval ho utopie! Thomas More tímto dílem označil fenomén, který je nejrozšířenějším prvkem v duchovním světě člověka - cestu lidstva do země hojnosti. Místo štěstí, po kterém všichni toužíme, ale možná ho nikdy nedosáhneme.[3]
    Lukáš Perný
  • Podívejte ještě, jaký člověk je Thomas More! ... když Jindřich VIII., který se prohlásil za anglického papeže, odvrhne svou ženu Kateřinu Aragonskou, aby se přes odpor papežů oženil s Annoua Boleynovou, a nakáže svým poddaným přísahu, že uznají jeho rozvod, nové manželství i papežství, zde Thomas More odmítne složit přísahu, kterou každý skládá, ANEŽ by oklamal své svědomí, raději podá demisi. […] Když ním nepohne hrozba trestního procesu odsouzení, je odsouzen k smrti… bývalý anglický kancléř zahyne jako Sokrates a Ježíš Kristus, všemi obdivován jako mudrc a katolíkmi uctíván jako mučedník. Hle, takový je autor "Utopie", přítel Erasma, který ho obdivuje, jeden z lidi, jejichž učenost, moudrost a ctnost činí Anglii největší čest, jeden z přátel lidstva, nový Lykúrgos, Solón, Pythagoras, Sokrates, Platón, a řekl bych téměř Ježíš Kristus![4]
    Etienne Cabet

Reference[editovat]

  1. HOFFMAN, Paul Gray. The Essentials of Freedom : The Idea and Practice of Ordered Liberty in the Twentieth Century as explored at Kenyon College. Kenyon College : 1960, str. 43. Dostupné online.
  2. PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 80, podle. ZAMAROVSKÝ, V. Utopisti. Bratislava : Slovenské vydavateľstvo politickej literatúry, 1961, s. 57
  3. PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 7
  4. CABET, Etienne: Cesta do Ikarie. Cit. podle: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 79

Externí odkazy[editovat]