Přeskočit na obsah

Platón

Z Wikicitátů
Platón

Platón (427 př. n. l. – 347 př. n. l.) byl řecký aristokrat a filosof. Dětství směl prožívat jako syn jedné z předních athénských rodin.

Výroky

[editovat]

Ověřené

[editovat]

Filosofie

[editovat]
  • Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento.[1]
  • Myšlení je řeč, kterou vede duše sama se sebou o zkoumaném předmětu. [2]
  • U nás nastalo jakoby jakési sucho v oboru moudrosti.[3]
  • Nastala jakási špatná theatrokracie, vláda hlediště. [4]
  • Filosofie je dobrá věc a politická činnost také, ale každá se vztahem k jinému předmětu; kdo má účast v obojím, je uprostřed, nemluví podstatné věci a je horší než obě dvě.[5]
  • ..nevědomí nefilosofují a netouží státi se moudrými; a neboť právě v tom záleží zlo nevědomosti, že člověk, který není krásný a dobrý ani moudrý, si o sobě myslí, že je takový. Tak nikdo kdo necítí svého nedostatku, netouží po tom, čeho nedostatku necítí.[6]
  • Jedině filozof má vládnout ježto zná ideální pravdu. (Platón: Ústava)
  • Jistě nikdy nebývá opouštěn od bohů ten, kdo se s dobrou vůlí vynasnažuje, aby se stával spravedlivým a aby se, pokud člověku možno, konáním ctnosti připodobňoval bohu.
  • Kdyby některý z bohů řekl: „čemu dáš přednost - žít déle s tím, co máš, a nebo ihned zemřít, s tím že by ti nemělo být dopřáno nabýt ještě víc?“,vol radši smrt. (Platón)[zdroj?]

Poznání

[editovat]
  • Celá příroda je sourodá a duše poznala všechny věci.[7]
  • Člověk musí poznávat podle eidos, pojmového druhu, který pochází z mnoha vjemů a je rozumovým myšlením sbírán v jednotu. [8]
  • Když se ty jednotlivé věci, jména a výměry, názory a jiné smyslové vjemy vespolek o sebe třou, v laskavých posudcích jsouce opravovány a s nezávistivým užíváním otázek a odpovědí, tu konečně vyšlehne oheň poznání a rozumu o každé jednotlivé věci.[9]

Etika

[editovat]
  • Všechno dění má ten účel, aby bylo životu veškerenstva uskutečňováno šťastné bytí, takže se neděje kvůli tobě, nýbrž ty jsi pro ono veškerenstvo. [10]
  • Kdo není schopen mít podíl studu a spravedlnosti, má být usmrcen jako nákaza obce. [11]
  • Raději trpět bezpráví nežli je činit. [12]
  • Kdo platí pokutu, je zbavován špatnosti své duše. [13]
  • Vždyť soudce nesedí na soudě proto, aby dělal právo předmětem milosti, nýbrž aby je rozsuzoval. [14]
  • Budeme-li to porovnávat a navzájem třít jedno o druhé, snad dosáhneme toho, že spravedlnost vyšlehne, jako když se třou dřeva.[15]
  • Nemáme se tedy (...) tak mnoho starat o to, co o nás řekne množství, nýbrž co řekne odborník ve věcech spravedlivých a nespravedlivých, ten jeden a sama pravda. [16]

Pochybné

[editovat]
  • Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.
  • Náleží k tomu nemnoho umění a práce, aby byl člověk počat, jakmile se však narodil, jest na sebe vzíti péči pilnou a úzkostlivou, aby byl odchován a vychován.
  • Pouze smrt končí válku.
  • Jen mrtví se dočkali konce války.
  • Starajíce se o štěstí druhých nacházíme své vlastní.
  • Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem.

Reference

[editovat]
  1. ↑ Platón,Theaitétos, 155d
  2. ↑ Platon, Theaitétos 189e.
  3. ↑ Platón, Menon 70.
  4. ↑ Platón, Zákony 701.
  5. ↑ Platon, Euthydémos 306b
  6. ↑ Platón Theaithétos (PALÁN, Zdeněk. Základy andragogiky. Praha : UJAK, 2008. ISBN 978-80-86723-58-7. S. 9.  )
  7. ↑ Platón, Menon 81.
  8. ↑ Platón, Faidros 249b.
  9. ↑ Platón, Sedmý list 344 b.
  10. ↑ Platon, Zákony 903.
  11. ↑ Platón, Protagoras 323.
  12. ↑ Platón, Gorgias 469c
  13. ↑ Platón, Gorgias 477a.
  14. ↑ Platón, Obrana Sókratova 35c.
  15. ↑ Platón, Ústava 435 a.
  16. ↑ Platón, Kritón 48a

Externí odkazy

[editovat]
  • Encyklopedický článek Platón ve Wikipedii