Jean-Jacques Rousseau

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Jean-Jacques Rousseau

Jean-Jacques Rousseau (28. června 1712, Ženeva - 2. července 1778, Ermenonville, Francie) byl francouzský filosof a spisovatel švýcarského původu.


Obsah

[editovat] Emil aneb O výchově

  • Svědomí! Svědomí! Božský to instinkt!

[editovat] O společenské smlouvě

  • Člověk se rodí svobodný, ale všude je v okovech.
  • Poslušnost našich choutek je otroctví a poslušnost zákona, který jsme si sami stanovili, je svobodou.
  • Vzdát se svobody znamená vzdát se lidskosti.
  • Nejstarší přirozenou společností je rodina.[1]

[editovat] Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi

  • Ať si tomu moralisté říkají, co chtějí, lidské porozumění toho hodně dluží vášním, které i jemu mnoho dluží.
  • Člověk je od přirozenosti dobrý a kazí jej společnost.

[editovat] Rozprava o vědách a uměních

  • Ten, kdo přemýšlí, je zkažené zvíře.
  • Vědy a umění vděčí za zrod neřestem; méně bychom pochybovali o jejich výhodách, kdyby za něj vděčily ctnostem.[2]

[editovat] Ostatní

  • Aby člověk mohl, aby se odvážil říkat velké pravdy, nesmí záviset na svém úspěchu.
  • Bez upřímnosti je jakákoli diskuse pouhý žvást.
  • I ten nejsilnější není nikdy dost silný, aby byl pánem, jestliže svou sílu nepřetváří v právo a poslušnost v povinnost.
  • Jednou z výhod dobrých skutků je, že povznášejí duši a uzpůsobují ji ke skutkům ještě lepším.
  • Lidé říkají, že život je krátký, a já vidím, že dělají všechno pro to, aby krátký byl.
  • Muži budou vždy tím, co z nich udělají ženy.
  • Nešťastnými a zlými se stáváme jen proto, že zneužíváme svých schopností.
  • Nikdy jsem si nemyslel, že by svoboda člověka záležela v tom, aby dělal, co chce, nýbrž spíše v tom, aby nikdo nedělal, co nechce.
  • Pro obyčejnou ženu je muž vždy mužem; pro tu však, jejíž srdce miluje, je jediným mužem na světě její milenec.
  • První, kdo si ohradil svůj pozemek, opovážil se říct: „tohle je moje“ a nalezl lidi dostatečně prosté, aby mu to uvěřili, byl prvním zakladatelem občanské společnosti.
  • Příliš klademe důraz na slova. Naše upovídaná výchova vychovává mluvky.
  • Sám od sebe chce lid vždy dobro, ale sám od sebe je vždy nevidí.[3]
  • Slova, která nutí k odporu, nejsou k ničemu.
  • Srdce člověka je jeho rájem i peklem.
  • Urážky jsou důvody těch, kteří nejsou v právu.
  • Všechna zloba pochází ze slabosti; dítě je zlé jen proto, že je slabé; učiňte je silným a stane se dobrým; ten, kdo by mohl vše, nedělal by nic zlého.
  • Zkaženost lidu a úředníků zachvátí nakonec i vládu, i kdyby byla sebemoudřejší.
  • Žádnou jinou knihu, než svět; žádné jiné vyučování než fakta.
  • Žena vám odpustí všechno kromě toho, že nevzbudila touhu.
  • Příroda žádá, aby děti byly dětmi, než se stanou dospělými lidmi.[4]

[editovat] Reference

  1. ROUSSEAU, Rousseau. Rozpravy. 2.. vyd. Praha : Svoboda, 1989. ISBN 80-205-0064-2. S. 217.  
  2. ROUSSEAU, Rousseau. Rozpravy. 2.. vyd. Praha : Svoboda, 1989. ISBN 80-205-0064-2. S. 60.  
  3. Rovnost 22. 3. 1991
  4. KOHOUT, Karel. Základy obecné pedagogiky. Praha : UJAK, 2007. Z díla Emil čili o vychování. ISBN 978-80-86723-38-9. S. 126.  

[editovat] Externí odkazy

logo Wikipedie Na Wikipedii naleznete článek
Jean-Jacques Rousseau.
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Komunita
Nástroje
V jiných jazycích