Řád

Ve výrocích[editovat]

My jsme stará ekonomika a v ní musí být řád. My nemáme takové ty kravinky, jako jsou pingpongové stoly v práci nebo barevné pohovky pro unavené lidi. Ve fabrice je potřeba přijít ráno v šest a vyrábět. Co nejkvalitněji, co nejrychleji. V politice tato kázeň a dodržování slov a termínů neplatí.^[1]
— Tomáš Březina
Řád a muži městům nejlepší hradby.^[2]
— František Jan Zoubek

Velikost duše nespočívá ani tak v tom, aby usilovně spěla vzhůru a vpřed, jako v tom, aby se uměla omezit a zavést v sobě řád. — Michel de Montaigne

Bereme-li výraz demokracie v přísném slova smyslu, pak nikdy pravá demokracie neexistovala a nikdy nebude existovat, protože je proti přirozenému řádu, aby velký počet vládl a malý počet byl ovládán.^[3]
— Jean-Jacques Rousseau, O společenské smlouvě
Stalin: […] Pravá otázka je tahle: je tolik představ světa, kolik je lidí na zeměkouli; to vytváří nevyhnutelně chaos; jak vnést do chaosu řád? Odpověď je jasná: tím, že vnutíme všem jedinou představu. A tu lze vnutit jen jedinou vůlí, jedinou ohromnou vůlí, vůlí nad všemi vůlemi. […]^[4]
— Milan Kundera, Slavnost bezvýznamnosti
Vilém z Baskervillu: „Řád, který si naše mysl představuje, je jako síť nebo žebřík, který se staví proto, aby bylo možno něčeho dosíci. Jakmile však toho bylo dosaženo, je třeba žebřík odhodit, protože se ukáže, že sice posloužil, ale neměl smysl.“^[5]
— Umberto Eco, Jméno růže

↑ MAŠEK, Jaroslav, GREPLOVÁ Kristýna: Nesnáším klid. Forbes, VII 2017, s. 42-55.
↑ KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 276.
↑ ROUSSEAU, Jean-Jacques. O společenské smlouvě. Překlad Henriette Taillet-Sedláčková. 2. vyd. Praha : Svoboda, 1949.
↑ KUNDERA, Milan. Slavnost bezvýznamnosti. Překlad Anna Kareninová. 1. vyd. Brno : Atlantis, 2020. 120 s. Šestý díl strany = 77. ISBN 978-80-7108-375-7.
↑ ECO, Umberto. Jméno růže. Překlad Zdeněk Frýbort. 10., V Argu 1. vyd. Praha : Argo, 2014. 552 s. ISBN 978-80-257-1057-9.