Dílo:Hledání ztraceného jazyka
Hledání ztraceného jazyka (1997) je esej spisovatele Patrika Ouředníka.[1]
Výroky
[editovat]- Svoboda sama o sobě, zproštěna odpovědnosti, je věc v podstatě nezábavná. Odpovědnost sama o sobě, zproštěna svobody, je věc veskrze nezábavná. Zábavné je spojit obojí.[1]
- V západní kultuře je jazyk – potažmo slovo – jediným věcným důkazem, že jsme naživu; a naopak, smrt a ticho, respektive mlčení, jedno jsou: „Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se octla duše má v mlčení.“[1]