Portugalská přísloví

Běda synovi, jehož otec šel do nebe.
- Guai do filho, que o pai vai ao paraiso.
Bůh dal ořechy tomu, kdo nemá zuby.
- Dá Déos nozes a quem naö tem dentés.
Čas je nejlepší soudce a trpělivost nejlepší mistr.
K namydlení oslí hlavy je škoda mýdla.
- Ensaboar a cabeça do asno, perda do sabäo.
Hlad a zima vydá člověka nepříteli.
- Fome, e frio mette a pessoa com inimigo.
Chceš-li zdravě žít, staň se předčasně starým.^[1]
Francouz dobře zpívá, když má navlhčené hrdlo.
- Bern canta o Francez, papo molhado.
Kdo nemůže, jak chce, musí chtít, jak může.^[2]
Na rychlou otázku pomalá odpověď.
- A apressada pergunta, vagarosa resposta.
Na vlčí tělo zuby psa.
- A' carne de lobo den
Nenasytným bestiím – kameny do potravy.
- A beata comedeira pedras, na cevadeira.
Nevinné srdce netuší zradu.
- Coraças sem arte, nao cuida maldade.
Opařená kočka má strach ze studené vody.
- Gato escaldado da agoa fria há medo.
Otevři svou peněženku a otevřu svou pusu.
- Abre tua bolsa, abrirei a minha boca.
Rozhněvaný člověk nedbá žádné rady.
- Hörnern apaixonado, naö admitte conselho.
Růženec v ruce, ďábel v srdci.
- Contas na mad, e o demonio no coraçaô.
Šiď mne na ceně a ne na zboží.
- Engana-me no preço, e nao no que mereço.
Ve válce, lovu a lásce na jednu radost sto bolestí.
- Guerra, caça, e amores, por hum prazer cem dores.
Veslování je práce a štěstí vítr, který se opírá do plachet.^[3]

Reference