Jiří Wolker

Jiří Wolker

Jiří Wolker (29. března 1900 – 3. ledna 1924) byl český básník, autor proletářské poezie.

Výroky

• Dnešní doba žádá srovnávání. Srovnávejte salóny se suterénem, rentiéry s dělníky, milostpaní se šičkami z fabrik. Srovnávejte – a najdete moudrost dneška.
• I žena chce svět lepší a jinačí
  a žena jen pláče,
  když ruce jí na to nestačí.
• Jsme typickými lidičky 20. století. Kdybychom si nenaříkali, necítili bychom se dosti moderními.
• Kdosi říkal, že žena je zázrak, kdosi, že vše na světě je zázrak. Myslím si, že zázrak netvoří bůh, ale lidské srdce. Vše, co milujeme, stává se zázrakem. A proto je to pro nás nejvíce žena.
• Láska je na to, aby vedla, a čas je plamen očistný.
• Láska není věc lehká, je to věc vážná a slavnostní.
• Lidé lidem dveře otevírají.
• Lidé se chtějí sebe zmocniti. A nejvíce v lásce. Tím také svrchovaně trpí. Poznávají, že člověk je v jádru svobodný. Byť bychom jakkoli pevně drželi jeho srdce, nikdy tomu neuvěříme.
• Na básnících je, aby našli velikost doby.
• Umění žít je umění milovat skutečnost.
• Ztrácet lásku je krutější než ji ztratit, a ztrácet život je krutější než ztratit ho.
• Měl jsem několik mrzutých dnů, ale teď jsem jim dokonce vděčen. Vděčím všemu, i tomu, že vše kolem mě je tak chladné a odměřené. Narůstají mi docela nové oči, které chápou život docela jinak, a když jdu večer ulicí, cítím, jak srůstám se vším. Srůstám v nový život a cítím, jak se mi chce žít.

Dílo

• Přišel jsem na svět, abych si postavil život dle obrazu srdce svého.
  (Těžká hodina)
• Smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého,
  co strašné je, co zlé je, to umírání je…
  (Umírající)

Epitaf

Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh' srdce k boji vytasit,
zemřel – mlád dvacet čtyři let.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Jiří Wolker ve Wikipedii
• Autor Jiří Wolker ve Wikizdrojích