Přeskočit na obsah
- Lidé se uchylují k poezii jen v časech nespravedlnosti – časech společného mlčení – časech, kdy nejsou schopni slov ani činů. Veršům, jež šeptají a napovídají, mohou naslouchat jen lidé svobodní.[1]
— Mourid Barghouti
- S respektem a patřičnou úctou i skromností pozoruji obrovské skoky lidského ducha v oblastech vědy. Ale z biblických dálek se ozývá a vtírá verš z Kazatele: Čím větší vědění, tím větší bolest. Nezdá se mi, že by dnes bylo lidstvo šťastnější.[2]
— Jaroslav Seifert
- Věru, není tak nesnadné sednout si za stolek a napsat verše … Ale je těžší, ne-li přímo těžké, napsat verše, aby nedaly lidem usnout. Verše vzrušující jako toužený, ale nenadálý polibek. Palčivé jako včelí bodnutí. Aby utkvěly v mysli, ať už způsobí okouzlení, smutek, překvapení či radost.[3]
— Jaroslav Seifert
- Encyklopedický článek Verš ve Wikipedii
- Slovníkové heslo verš ve Wikislovníku
-