Richard Baxter

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Richard Baxter

Richard Baxter (12. listopadu 1615 – 8. prosince 1691) byl anglický puritánský nonkonformistický kazatel a teolog. Jeho teologické postoje se v některých aspektech odlišovaly od hlavního proudu puritánské reformované teologie; jeho následovníci byli proto později nazýváni baxteriány.

Výroky[editovat]

O Bohu a Kristu[editovat]

  • Můžeš znát Boha, ale ne Jej obsáhnout.
    You may know God, but not comprehend Him.[1]
  • Pamatuj na všechny aspekty dokonalosti Boha, kterého uctíváš, že je Duch, a má tedy být uctíván v duchu a v pravdě; že je nanejvýš veliký a hrozný, a má tedy být uctíván s vážností a úctou a nemůžeme si s ním zahrávat nebo mu sloužit rozmary či mrtvou, neupřímnou chválou; že je nanejvýš svatý, čístý a žárlivý, a má tedy být uctíván čistě; že je s tebou vždy přítomen a že všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše. Poznání Boha a pamatování na jeho vševidoucí přítomnost jsou nejúčinnějšími prostředky proti pokrytectví.
    Remember the perfections of that God whom you worship, that he is a Spirit, and therefore to be worshipped in spirit and truth; and that he is most great and terrible, and therefore to be worshipped with seriousness and reverence, and not to be dallied with, or served with toys or lifeless lip-service; and that he is most holy, pure, and jealous, and therefore to be purely worshipped; and that he is still present with you, and all things are naked and open to him with whom we have to do. The knowledge of God, and the remembrance of his all-seeing presence, are the most powerful means against hypocrisy.[2]
  • Mnoho lidí pochytilo tento pošetilý klam; jestli nás Bůh vyvolil, budeme spaseni, a jestli ne, nebudeme, ať uděláme cokoliv; žádná přičinlivost nespasí toho, kdo není vyvolený, a „není na tom, kdož chce, ani na tom, kdož běží, ale na Bohu, kterýž se smilovává.“ (…) Bylo by stokrát rozumnější, aby člověk zapálil svůj dům a řekl, „jestli Bůh uložil jeho záchranu, oheň ho nespálí, a jestli ne, pak vezme za své, ať udělám cokoliv.“ Říkám vám znovu, Bůh obyčejně neuložil cíl bez prostředků; a budete-li zanedbávat prostředky spásy, je to zjevný znak, že Bůh neuložil vaše spasení. Ale uvidíte, že vám nenechal výmluvy, že vás nevyvolil.
    They have many of them learned this foolish pretence; if God hath chosen us we shall be saved and if he hath not, we shall not, whatsoever we do; no diligance will save a man that is not elected, and „it is not in him that willeth, nor in him that runneth, but in God that sheweth mercy.“ (…) It were an hundred times a wiser course for a man to set his house on fire, and say, ' If God have decreed the saving of it, the fire shall not burn it ; if he have not, it will perish whatsoever I do.' I tell you again, God hath not ordinarily decreed the end without the means; and if you will neglect the means of salvation, it is a certain mark that God hath not decreed you to salvation. But you shall find that He hath left you no excuse, because He hath not thus predestined you.[3]
  • Jak barbarský, ba, ďábelský, ba, více než ďábelský nevděk to je! Ďáblům nikdy nebyl nabídnut Spasitel, a tobě ano; a přesto Jej sobě zlehčuješ?
    What barbarous, yea, devilish, yea, worse than devilish igratitude is this! The devils never had a Savior offered to them, but thou hast; and dost thou yet make light of Him?[4]

O nebi a pekle[editovat]

V našem prvním ráji v Edenu byla cesta ven, ale ne už zpět dovnitř. Ale co se týče nebeského ráje, je v něm cesta dovnitř, ale už ne cesta ven.
In our first paradise in Eden there was a way to go out but no way to go in again. But as for the heavenly paradise, there is a way to go in, but not way to go out.[5]
  • Je veliký rozdíl v tom, jak po nebi touží posvěcený a neposvěcený člověk. Věřící si jej cení nad zemi a raději by byl s Bohem než zde. (…) Ale pro bezbožné není nic žádostivějšího než tento svět, proto si vybírá nebe jen před peklem, ale ne před zemí; a proto se do něj na základě této volby nedostane.
    There is a great deal of difference between the desires of Heaven in a sanctified man and an unsanctified. The believer prizeth it above earth, and had rather be with God then here. (...) But to the ungodly there is nothing seemeth more desirable then this world: and therefore he only chooseth heaven before hell, but not before earth; and therefore shall not have it upon such a choice.[6]
  • Znovuzrození nás přivádí do království milosti a smrti do království slávy.
    Regeneration bring us to the Kingdom of grace, and death into the Kingdom of glory.[7]
  • Nebe se získává nebo ztrácí na zemi; obdržíme jej tam, ale připravujeme se zde.
    Heaven is won or lost on earth; the possession is there, but the preparation is here.[8]
  • Celníci a nevěstky předcházejí do nebe farizeje, protože se dají spíše přesvědčit o jejich hříchu a bídě.
    Publicans and harlots do sooner come to heaven than Pharisees, because they are sooner convinced of their sin and misery.[9]
  • Hříšníci v pekle budou na věky vinu klást své vlastní vůli. Peklo jsou rozumová muka svědomí.
    Sinners shall lay all the blame on their own wills in hell forever. Hell is a rational torment by conscience.[10]
  • Když Kristus přichází se znovuzrozující, spásnou milostí, nikoho nenachází v klidu v sedě, ale všechny ve chvátání do věčné záhuby a v pospíchání do pekla, dokud je prvé skrze obvinění nepřivede k zastavení se a pak skrze obrácení neobrátí nejdřív jejich srdce a pak jejich životy upřímně k sobě samému.
    When Christ comes with regenerating, saving grace, he finds no man sitting sitll, but all posting to eternal ruin, and making haste towards hell; till, by conviction, he first brings them to a stand, and by conversion, turn first their hearts and then their lives sincerely to himself.[11]

O hříchu a hříších[editovat]

  • Čím více budeš meškat, tím víc tvůj hřích zesílí a zakoření. Nemůžeš-li ohnout proutek, jako jej budeš moci ohnout, až z něj bude strom?
    The longer you delay, the more your sin gets strength and rooting. If you cannot bend a twig, how will you be able to bend it when it is a tree?[12]
  • Oblehni své hříchy a vyhladov je tím, že od nich zadržíš stravu a palivo, ve kterých je jejich výživa a život.
    Lay siege to your sins, and starve them out by keeping away the food and fuel which is their maintenance and life.[13]
  • Člověk, který se chce zalíbit lidem, se nemůže mít opravdově k Bohu, neboť je služebníkem nepřátelů jeho služby; vítr lidských úst jej požene jako plevy od jakékoliv povinnosti a k jakémukoliv hříchu.
    A man-pleaser cannot be true to God, because he is a servant to the enemies of his service; the wind of a man's mouth will drive him about as the chaff, from any duty, and to any sin.[14]

O křesťanském životě[editovat]

Svatost není nic jiného než ustálená a převládající oddanost a odevzdanost duše, těla, života a všeho, co máme, Bohu, a cenění, milování sloužení a hledání Jeho přede vším potěšením a blahobytem těla.
Holiness is nothing else but the habitual and predominant devotion and dedication of soul, and body, and life, and all that we have to God; and esteeming, and loving, and serving, and seeking Him, before all the pleasures and prosperity of the flesh.[15]
  • Netravte svůj čas ničím, o čem víte, že z toho musíte činit pokání; ničím, o čem nemůžete prosit, aby tomu Bůh požehnal; ničím, co nemůžete zhodnotit s čistým svědomím na své smrtelné posteli; ničím, v čem nemůžete být bezpečně a náležitě nalezeni, kdyby vás měla v průběhu toho překvapit smrt.
    Spend your time in nothing which you know must be repented of; in nothing on which you might not pray for the blessing of God; in nothing which you could not review with a quiet conscience on your dying bed; in nothing which you might not safely and properly be found doing if death should surprise you in the act.[16]
  • Záměr evangelia vede k sebepokořování se; a dílo milosti započalo a pokračuje v ponižování se. Pokora není pouhou okrasou křesťana, ale podstatnou částí nového stvoření; je to protimluv, být posvěceným člověkem nebo pravým křesťanem a nebýt pokorný.
    The very design of the gospel doth tend to self-abasing; and the work of grace is begun and carried on in humiliation. Humility is not a mere ornament of a Christian, but an essential part of the new creature: it is a contradiction to be a sanctified man, or a true Christian, and not humble.[17]
  • Vizte, aby se vaše hlavní úsilí zaměřovalo na srdce, neboť zde musí být vštípen Boží obraz, zde se musí jeho zájem a podíl rozvíjet, a zájem a podíl světa a těla potlačovat, láska ke každému hříchu vypuzovat a láska ke svatosti prospívat; a vizte, abyste se nespokojili se zdánlivým činěním dobra ve vnějších věcech, když jste sami špatní a cizí těm velikým vnitřním povinnostem. Hlavní a největší úsilí křesťana se týká srdce.
    See that your chief study be about heart, that there God's image may be planted, and his interest advanced, and the interest of the world and flesh subdued, and the love of every sin cast out, and the love of holiness succeed; and that you content not yourselves with seeming to do good in outward acts, when you are bad yourselves, and strangers to the great internal duties. The first and great work of a Christian is about his heart.[18]
  • Zdržujte své děti, jak to jen jde, od zlé společnosti, zejména bezbožných kamarádů. Je to jedno z největších nebezpečí, kterým mohou být děti ve světě zničeny; zejména, jsou-li posílány do veřejných škol, neboť téměř žádná z těchto škol není dobrá, ale je v ní mnoho nevychovaných, bezbožných, špatně vyučených dětí.
    Keep your children as much as may be from ill company, especially of ungodly playfellows. It is one of the greatest dangers for the undoing of children in the world; especially when they are sent to common schools: for there is scarce any of those schools so good, but hath many rude and ungodly ill-taught children in it.[19]

O Bibli[editovat]

  • Není to hrozná pýcha, myslíte-li si, že porozumíte Slovu Božímu stejně dobře bez učitele jako s učitelem? Komorník řekl Filipovi, když se ho zeptal, zdali rozumí tomu, co čte, “kterakž bych mohl, leč by mi kdo vyložil?“ A vy si přesto myslíte, že můžete číst Slovo doma bez průvodce se stejným užitkem [jako když slyšíte kázání]; jako by děti, které chodí do školy, řekly, „doma máme stejné knihy, a proto nebudeme chodit do školy; náš učitel nás učí jen gramatiku a jiné knihy, a ty si můžeme číst doma.“
    Is it not horrible pride in you to think that you are able to understand the Word of God as well without a teacher as with one? The eunuch said to Philip,when he asked him whether he understood what he read; “How can I except some man should guide me?” And yet you think you can read the Word at home as profitably without a guide: as if your children that go to school should say, 'We have the same books at home, and therefore we will not go to school; our master doth but teach us grammar, and other books, and these we can read at home.'[20]
  • Není to práce Ducha, vykládat vám význam Písma a dát vám poznání teologie bez vašeho vlastního studia a píle, ale požehnat to studium a dát vám to poznání skrze něj. (…) Odmítat studia pod záminkou dostatečnosti Ducha je odmítat Písma samotná.
    It is not the work of the Spirit, to tell you the meaning of Scripture, and give you the knowledge of divinity, without your own study and labour, but to bless that study, and give you knowledge thereby. (…) To reject study on pretence of the sufficiency of the Spirit, is to reject the Scripture itself.[21]
  • Pečlivě si vybírejte knihy, které čtete; ať u vás mají svatá Písma vždy přednost, a hned po nich solidní, živoucí, nebeská pojednání, která Písma nejlépe vykládají a aplikuji, a pak věrohodné historie zejména církve, a traktáty o nižších vědách a uměních; ale dávejte si pozor na falešné učitele, kteří by zkazili vaše porozumění.
    Make careful choice of the books which you read: let the Holy Scriptures ever have the pre-eminence, and, next to them, those solid, lively, heavenly treatises which best expound and apply the Scriptures, and next, credible histories, especially of the Church, and tractates upon inferior sciences and arts: but take heed of false teachers who would corrupt your understandings.[22]

O kázání a kazatelích[editovat]

Ze všech kázání na světě (která neříkají naprosté lži), [nejvíc] nenávidím kázání, které vede posluchače k smíchu, nebo působí na jejich mysle svrablavou lehkostí a ovlivňuje je jako herci na jevišti, místo toho, co by v nich vypůsobilo svatou uctivost ke jménu Božímu.
Of all preaching in the world, (that speaks not stark lies,) I hate that preaching which tendeth to make the hearers laugh, or to move their mind with tickling levity, and affect them as stage-players use to do, instead of affecting them with a holy reverence of the name of God.[23]
  • Bláznivý lékař a nanejvýš nevěrný přítel je ten, kdo nechá nemocného zemřít pro strach, aby jej neznepokojil; a jsme krutí ničemníci vůči našim přátelům, když je raději necháme jít v tichosti do pekla, než bychom je rozzlobili nebo ohrozili naši pověst, kterou u nich máme.
    A foolish physician he is, and a most unfaithful friend, that will let a sick man die for fear of troubling him; and cruel wretches are we to our friends, that will rather suffer them to go quietly to hell, then we will anger them, or hazard our reputation with them.[24]
  • Studujte pilně, neboť studna je hluboká a naše mozky jsou mělké.
    Study hard, for the well is deep, and our brains are shallow.[25]
  • Kažte sami sobě každé kázání, které si připravujete, než jej budete kázat druhým.
    Preach to yourselves the sermons which you study, before you preach them to others.[26]
  • Mají-li být zatvrzelá srdce oblomena, musí to být ne hlazením, ale údery.
    If a hardened heart be to be broken, it is not stroking, but striking that must do it.[27]
  • Musíte ke svým lidem chovat takové city, jako otec chová ke svým dětem; ano, nejstarostlivější láska matky nesmí převýšit tu naši. Musíme je v bolesti rodit, až by v nich byl zformován Kristus. Měli by vidět, že se nestaráme o vnější věci, výsady, čest, ani život v porovnání s jejich spasením. (…) Když lidé uvidí, že je nepředstíraně milujeme, budou od nás ochotni slyšet všechno. (…) Vizte tedy, abyste ke svým lidem pociťovali lásku ve svých srdcích, a ať to vidí ve vaší řeči a jednání. Ať vidí, že pro ně učiníte náklad i se sami vynaložíte.
    We must feel toward our people as a father toward his children; yea, the tenderest love of a mother must not surpass ours. We must even travail in birth, till Christ be formed in them. They should see that we care for no outward thing, neither liberty, nor honor, nor life, in comparison to their salvation. (...) When the people see that you unfeignedly love them, they will hear anything from you. (…) Oh therefore, see that you feel a tender love for your people in your hearts, and let them perceive it in your speech and conduct. Let them see that you spend and are spent for their sakes.[28]
  • Bůh nikoho nespasil proto, že je kazatel, ani proto, že je schopný kazatel; ale protože je ospravedlněný, posvěcený člověk a tedy věrný v díle svého Pána. Dbejte tedy na prvním místě sami na sebe, abyste byli tím, o čem přesvědčujete ostatní, aby byli, a věřili tomu, o čem přesvědčujete ostatní, aby věřili, a srdečně přijali Spasitele, kterého jim nabízíte.
    God never saved any man for being a preacher, nor because he was an able preacher; but because he was a justified, sanctified man, and consequently faithful in his Master’s work. Take heed, therefore, to yourselves first, that you be that which you persuade your hearers to be, and believe that which you persuade them to believe, and heartily entertain that Savior whom you offer to them.[29]

Ostatní[editovat]

  • Většina [vyznávajících křesťanů] má neopodstatněnou důvěru v Krista, doufajíce, že je omilostní, ospravedlní a spasí, i když jejich srdce stále drží svět a oni žijí tělu. A tuto svou důvěru berou jako ospravedlňující víru.
    Most of [professing Christians] have an ungrounded trust in Christ, hoping that He will pardon, justify and save them, while the world has their hearts, and they live to the flesh. And this trust they take as justifying faith.[30]
  • Rozdíly mezi křesťany nejsou ničím v porovnání s rozdíly mezi pohany.
    The differences among Christians are nothing in comparison of differences among heathens.[31]
  • Není pravděpodobné, že byste se dočkali obecné reformace, dokud nedosáhnete reformace v rodině.
    You are not likely to see any general reformation, till you procure family reformation.[32]
  • Lidé jsou přirozeně náchylní si upříst síť z domněnek vlastního mozku a mít náboženství, které může být nazváno jejich vlastní. Jsou mnohem připravenější si utvořit víru sami, než přijmout to, co Bůh zformoval do jejich rukou; jsou mnohem připravenější přijmout učení, které pěstuje jejich tělesné zboží, nebo čest, nebo rozkoš, než to, které pěstuje jejich sebezapření.
    Naturally, men are prone to spin themselves a web of opinions out of their own brain, and to have a religion that may be called their own. They are far readier to make themselves a faith, than to receive that which God hath formed to their hands; are far readier to receive a doctrine that tends to their carnal commodity, or honor, or delight, than one that tends to self-denial.[33]
  • Když srovnám svůj liknavý a neužitečný život s četnými a podivuhodnými milosrdenstvími, které jsem obdržel, umlčuje mě to a nechává bez omluvy.
    When I compare my slow and unprofitable life with the frequent and wonderful mercies received, it shames me, it silences me, and leaves me inexcusable.[34]

Ve výrocích[editovat]

  • Baxterova kniha Reformovaný pastor burcuje mou duši, kdykoliv čtu její květnatá souvětí – ty prudké blesky, které metá na hlavy zahálčivých pastýřů a líných kazatelů. Četl jsem skoro celou knihu těm, kteří v napojení na tento sbor studují na kazatele, a často jsem v jejich očích viděl slzy, když naslouchali tomu vášnivému jazyku zaníceného kazatele a spisovatele. Vždy, když jsem četl nějakou kapitolu té knihy, cítil jsem, že příští sabat mohu – musím – kázat s větší naléhavostí, po čtení těch vážných slov toho nejmocnějšího z kazatelů, Richarda Baxtera. (Charles Spurgeon)
    Baxter’s Reformed Pastor stirs my very soul whenever I read its glowing periods – those fiery thunderbolts which he hurls at the heads of idle shepherds and lazy ministers. I have read nearly the whole book through to those who are studying for the ministry in connection with this church, and often I have seen tears start from their eyes while listening to the burning language of that fervent preacher and writer. Every time I have read a chapter in that book, I have felt that, the next Sabbath, I could preach – I must preach – with greater earnestness after reading the solemn words of that mightiest of ministers, Richard Baxter.[35]
  • Owen, a Baxter, a Flavel, a Howe a Matthew Henry byli muži, na které byli nonkonformisté právem hrdí. Byli to muži, jejichž jména by dělala čest seznamu členů každé křesťanské církve. (John Charles Ryle)
    Owen, and Baxter, and Flavel, and Howe, and Matthew Henry were men of whom Nonconformist were justly proud. They were men whose names would do honour to the rolls of any Christian Church.[36]

Reference[editovat]

  1. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek XIII. London : James Duncan, 1830. 550 s. Dostupné online. S. 29. (angličtina) 
  2. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek II. London : James Duncan, 1830. 576 s. Dostupné online. S. 537-538. (angličtina) 
  3. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek VII. London : James Duncan, 1830. 582 s. Dostupné online. S. 312-315. (angličtina) 
  4. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek XVI. London : James Duncan, 1830. 538 s. Dostupné online. S. 526. (angličtina) 
  5. MANSER, Martin H.. The Westminster Collection of Christian Quotations. 1.. vyd. Louisville, Kentucky : Westminster John Knox Press, 2001. 497 s. Dostupné online. ISBN 0664222587. S. 267. (angličtina) 
  6. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek VIII. London : James Duncan, 1830. 533 s. Dostupné online. S. 169. (angličtina) 
  7. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek XIII. S. 43.
  8. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek XVIII. London : James Duncan, 1830. 611 s. Dostupné online. S. 244. (angličtina) 
  9. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek XIV. London : James Duncan, 1830. 594 s. Dostupné online. S. 71. (angličtina) 
  10. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek XXII. London : James Duncan, 1830. 540 s. Dostupné online. S. 339. (angličtina) 
  11. Ibid., s. 37-38.
  12. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek VIII. S. 11.
  13. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek II. S. 255.
  14. Ibid., s. 558.
  15. Ibid., s. 19.
  16. SARGENT, Epes. The Standard Fourth Reader for Public and Private Schools: Containing a Thorough Course of Preliminary Exercises in Articulation, Pronunciation, Accent, &c., Numerous Exercises in Reading, a New System of References, and a Copious Explanatory Index. Boston : Phillips, Sampson and Company, 1857. 336 s. Dostupné online. S. 275. (angličtina) 
  17. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek XIV. S. 160.
  18. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek II. S. 531.
  19. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek IV. London : James Duncan, 1830. 480 s. Dostupné online. S. 184-185. (angličtina) 
  20. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek VII. S. 254.
  21. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek XX. London : James Duncan, 1830. 522 s. Dostupné online. S. 190-191. (angličtina) 
  22. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek II. S. 150.
  23. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek XIV. S. 127.
  24. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek XXIII. London : James Duncan, 1830. 575 s. Dostupné online. S. 98. (angličtina) 
  25. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek XIV. S. 120.
  26. BAXTER, Richard. The Reformed Pastor. Redakce William Brown, Daniel Wilson. 2. vyd. Glasgow : William Collins, 1829. 362 s. Dostupné online. S. 102. (angličtina) 
  27. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek XVI. S. 154.
  28. The Reformed Pastor. S. 181.
  29. Ibid., s. 92.
  30. The Reformed Pastor. S. 286.
  31. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek VI. London : James Duncan, 1830. 536 s. Dostupné online. S. 82. (angličtina) 
  32. The Reformed Pastor. S. 160.
  33. BAXTER, Richard. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme. Redakce William Orme. Svazek XI. London : James Duncan, 1830. 520 s. Dostupné online. S. 128. (angličtina) 
  34. The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek XXII. S. 460.
  35. SPURGEON, Charles. Lukewarmness: A Sermon (No. 2802), intended for reading on Lord's-day, October 26th, 1902 [online]. Christian Classic Ethereal Liberary, 1.6.2005, [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. (angličtina)
  36. COSBY, Brian H. John Flavel: Puritan Life and Thought in Stuart England. Lanham, Boulder and New York : Lexington Books, 2013. 174 s. Dostupné online. ISBN 0739179535. S. 34-39. (angličtina)