Dílo:Země lidí

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Země lidí (v originále Terre des hommes) je kniha, kterou napsal Antoine de Saint–Exupéry (1939). Je to řada příběhů, svědectví a meditací shrnující zkušenosti, emoce a vzpomínky, které autor nashromáždil během svých mnoha cest.


  • Voda! Vodo, jsi bez chuti, bez barvy, bez vůně, jsi nedefinovatelná a člověk tě pije, aniž tě zná. Ty nejsi nutná k životu: ty jsi život sám. Naplňuješ nás rozkoší, jejíž zdroj není ve smyslech. S tebou se nám vrací všechno to, čeho jsme se už zřekli. Díky tobě se otevírají všechny vyschlé prameny našeho srdce. Jsi tím nejcennějším pokladem na světě a také pokladem nejchoulostivějším, ty, tak čistá v útrobách země. Člověk může umřít žízní u magnezitového pramene. Může umřít žízní na břehu solného jezera. Může umřít, i když má dva litry rosy, jsou–li v ní rozpuštěny nějaké soli. Ty nepřijímáš žádné příměsi, ty se nedáš zfalšovat, ty jsi podezíravé božstvo. Ale naplňuješ nás nesmírným a prostým štěstím.“
  • Milovat neznamená dívat se jeden na druhého, ale dívat se spolu jedním směrem.
  • A ty, libyjský beduíne, jenž jsi nás zachránil, ty mi přesto úplně vymizíš z paměti. Nikdy si nevybavím tvou tvář. Jsi Člověk a pro mne máš tvář všech lidí zároveň. Nikdy dřív jsi nás neviděl, a přece jsi nás poznal. Jsi náš milovaný bratr. A také já tě napříště poznám ve všech lidech.
  • Po dvou, třech, čtyřech dnech chůze si člověk nepřeje nic než spát. Taky jsem si to přál. Ale říkal jsem si: „Jestli má žena věří, že jsem naživu, věří, že jdu. Kamarádi věří, že jdu. Všichni mi důvěřují.” A byl bych darebák, kdybych nešel dál.
  • „Věř mi to nebo ne, ale co jsem dokázal já, nedokázalo by žádné zvíře.” Tato věta – nejvznešenější, jakou jsem kdy slyšel – tato věta, která staví člověka na jeho místo, která ho ctí, která obnovuje pravou stupnici hodnot, se mi vracela na mysl.
  • Být člověkem znamená být odpovědný. Znamená to hanbit se nad nezaviněnou bídou. Znamená to být hrdý na vítězství, které dosáhli kamarádi. Znamená to cítit, že přiložíme-li svůj kamínek k ostatním, pomáháme stavět svět.
  • Pouze když se hlíny dotkne duch, může vzniknout člověk.
poslední věta

Literatura[editovat]

Externí odkazy[editovat]