Je mi jedno, jestli jsou moje dílagobelíny nebo sochy. Zůstalo mi štěstí, které mi to dává, když je dělám. No me interesa si mis piezas son tapices o esculturas. Me quedo con la felicidad que me da hacerlas.[3] — Olga de Amaral
Když skládáme, je to, jako bychom vytvářeli skupinovou sochu.[4] — Lee Ranaldo (o procesu skládání písní skupiny Sonic Youth)
Největší umělecké zážitky jsem pocítil tehdy, když jsem si náhle uvědomil tu nádherusoch, které vytvořili anonymní afričtí umělci. Tato díla svou religiózní, vášnivě rigorózní logikou jsou nejsilnější a nejkrásnější, co lidská vynalézavost vytvořila.[5] — Pablo Picasso
Novináři ještě nikdo nikdy žádnou sochu nepostavil.[6] — Boris Johnson (jako jeden z důvodů, proč vstoupil do politiky)
S těmi dobovými vlivy je to jako s vodou. Události přicházejí a odeznívají, já mám většinou rozdělanou nějakou sochu, a tak pokračuji v práci a nechávám, aby se to nové vsáklo ke kořenům. Teprve po čase to vystoupí na povrch jako ponorná řeka a něco mi přinese, nikdy ale nevím, kdy to bude.[8] — Olbram Zoubek
Všechny záznamy byly zničeny nebo zfalšovány, všechny knihy byly přepsány, každý obraz přemalován, každá socha, ulice, budova přejmenovány, každé datum změněno. A tenhle proces pokračuje den za dnem, minutu za minutou. Dějiny se zastavily. Neexistuje nic kromě nekonečné přítomnosti, v níž má Strana vždycky pravdu.[9] Every record has been destroyed or falsified, every book has been rewritten, every picture has been repainted, every statue and street and building has been renamed, every date has been altered. And that process is continuing day by day and minute by minute. History has stopped. Nothing exists except an endless present in which the Party is always right. — George Orwell, 1984
