Pocta

Ve výrocích

• Ani největší pocty nevyprostí člověka ze zákonů, jimž ho podrobuje čas.
  — Ivan Klíma
• Jak docela věrný to obraz osudu smrtelníků! Právě ti z nich, kteří nejvíce dychtí po bohatství, poctách nebo rozkoších nebo jiných věcech v životě žádoucích, nejvíce hladovějí a žízní, poněvadž v rozkoších a žádostech není nasycení: jedí, aby jedli, pijí, aby opět pili. Jako svrabovitý člověk se nikdy nepřestane škrábati, tak rozkošník nezná konce v rozkošnictví, ctižádostivec ve ctižádosti, boháč v hromadění bohatství, poněvadž každá žádostivost je nenasytná.
  — Jan Amos Komenský
• Je to veliká pošetilost ztrácet uvnitř, abychom získali navenek, tj. vzdát se úplně, anebo z valné části svého klidu, volného času a nezávislosti za lesk, postavení, přepych, titul a pocty.
  — Arthur Schopenhauer
• Není třeba, aby nad její rakví burácela bombardovací letadla a hřměly kanóny; její věčnou poctou je nekonečné a tichounké bobardement alfa, beta a gama částic, elektronů, protonů a pozitronů, bobardement, kterým byl našemu poznání prostřílen průlom do tajených mezí hmoty.
  — Karel Čapek (o Marii Curie-Sklodowské, Lidové noviny 6. července 1934)
• Sběratelství … povznáší ducha. Je to vznešená cesta do jiných světů, slavný čin, který přináší obdiv, pocty a závist.
  — Mark Twain

V dílech

• Což nejsme nic víc než šachové figurky, postrkované neviditelnou silou, než nádoby, jež hrnčíř modeluje podle svých představ buď pro pocty, nebo pro zostuzení?
  — Oscar Wilde, Zločin lorda Artura Savila

Související

• Poctivost

Externí odkazy

• Slovníkové heslo pocta ve Wikislovníku