Aristotelés

Dílo tohoto autora je třeba vyčlenit do samostatných stránek.

Můžete Wikicitátům pomoci tím, že jej odsud přesunete na stránku či stránky ve jmenném prostoru Dílo: s příslušným názvem díla.

Aristotelés

Aristotelés ze Stageiry (384 př. n. l., Stageira, Chalkidiki – 322 př. n. l., Euboia) byl filosof vrcholného období řecké filosofie.

Výroky

Ověřené

Čísla a pýthagoreismus

• Pýthagorovci skládají celý vesmír z čísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.
  — 58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20.
• …čísla jsou první z celé přírody, proto usoudili, že prvky čísel jsou též prvky všech věcí a že celý vesmír je harmonií a číslem. (o Pýthagorovcích)
  — 58 B4, Aristotelés, Met. I, V, 986a1-3.
• …prvky čísla jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé nebe… z čísel.
  — Aristotelés, Met. I, 5, 986a17-21.
• Jiní však, právě z této školy, tvrdí, že počátků je deset a vypočítávají se souřadně, totiž
  omezené a neomezené,
  sudé a liché,
  jedno a množství,
  pravé a levé,
  mužské a ženské,
  věc v klidu a věc v pohybu,
  přímé a křivé,
  světlo a tma,
  dobré a zlé,
  čtverec a obdélník.
  — Aristotelés, Met. I, 5, 986a22-26.
• Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.
  — 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.

Přisuzované

Různé

• Celek je to, co má počátek, střed a konec.
• Jedna vlaštovka jaro nedělá.
• Ne vždy je to samé být dobrým člověkem a být dobrým občanem.
• "Nic" neexistuje, existovat může pouze "něco".
• Pravděpodobná nemožnost má vždy přednost před nepřesvědčivou možností.
• Ten, kdo není schopen žít ve společnosti nebo ji neshledává pro sebe dostatečnou, je buď zvíře, nebo bůh.
• Ti, kdo jsou podřízeni, se bouří, aby se stali rovnými. Ti, kdo jsou rovní, se bouří, aby se stali nadřazenými.
• Vládnout by měli ti, kdo jsou schopni vládnout nejlépe.
• Zvyk nalézati ve všem všudy jen směšnou stránku je nejspolehlivějším příznakem duše mělké - neboť směšné leží vždy na povrchu.
• Osvícené sobectví, znamená činění druhým dobré věci.

Bůh

• Třebaže je bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.

Ctižádost

• Lidé ctižádostiví bývají závistivější než lidé bez ctižádosti.

Čas

• Čas věci rozdírá. Vše stárne pod mocí Času a je zapomenuto, jak Čas mine.

Člověk

• Člověk je přirozeností politický živočich.
• Člověk je tvor společenský.
• Dokonalý člověk je nejlepší z živočichů, pokud je ale oddělen od zákona a spravedlnosti, je nejhorší ze zvířat.
• Lidé obecně touží po dobru, a to nejen proto, že po něm toužili jejich otcové.
• Všichni lidé od přirozenosti touží po poznání.
• Jsme tím, co opakovaně děláme. Dokonalost tedy není čin, ale zvyk.
• Ideální člověk čerpá svou radost z prokazování laskavostí druhým.
• Lidé rozumem silní ovládají jiné přirozeně.
• Nejpozoruhodnější na člověku je jeho schopnost myšlení.
• Osvícené sobectví - činění druhým dobré věci.

Filozofie

• Lidé začali filozofovat, protože se něčemu divili.

Hněv

• Každý se může rozhněvat – to je snadné. Ale rozhněvat se na správnou osobu, ve správné míře, ve správnou dobu, správným směrem a správným způsobem – to není v moci každého a není to snadné.

Jídlo

• Moudří lidé jedí, aby žili. Někteří však bohužel žijí, aby jedli.

Moudrost

• Každý génius má v sobě trochu šílenství.
• Pravá moudrost je v štěstí okrasou, v neštěstí oporou.

Mravnost

• Kdo pokračuje ve vědách, ale upadá v mravnosti, více upadá než pokračuje.

Odvaha

• Považuji za odvážnějšího, kdo překonává své vášně, než toho, kdo vítězí nad svými nepřáteli.

Peníze

• Jedni šetří, jako by měli žít věčně, druzí utrácejí, jako by měli hned zemřít.

Poznání

• Kdo chce správně poznávat, musí nejprve správným způsobem pochybovat.

Pravda

• Je mi přítelem Platón, ale větší přítelkyní je mi pravda.

Přátelství

• Touha po přátelství vzniká rychle, avšak přátelství nikoliv.

Příroda

• Příroda nečiní nic bezdůvodně.
• Ve všech věcech přírody existuje cosi nádherného.

Přítel

• Ach milí přátelé! Přátelé neexistují.
• Co je přítel? Jedna duše ve dvou tělech.
• Míti přátele znamená být vážen pro sebe samého.
• Přítel všech - přítel nikoho.
• V neštěstí poznáš přítele.

Spravedlnost

• Být spravedlivým v mysli ještě neznamená být spravedlivým v činech.

Stát

• Stát není pouze společnost, která má veřejné místo, zřízené pro potírání zločinu a kvůli směně. Politická společnost existuje kvůli vznešeným činům, a nejen kvůli kamarádství.
• Základem demokratického státu je svoboda.

Štěstí

• Štěstí patří těm, kteří patří sami sobě.

Rozum

• Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný.

Tělo

• Nic tak neničí lidské tělo jako trvalá nečinnost.

Úspěch

• Neuspět je možné mnoha způsoby, zatímco uspět je možné pouze způsobem jedním.

Vášeň

• Je v povaze vášně, že není uspokojena, a většina lidí žije jenom kvůli požitku z ní.

Vzdělanost

• Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří.
• Vzdělání má hořké kořínky, ale sladké ovoce.

Zákon

• Základní podmínkou dobrého života v obci jest vláda zákonů, nikoli lidí.
• Zákon je rozum zbavený vášně.
• Zákony, ač již byly sepsány, by neměly vždy zůstat nezměněny.

Zkušenost

• Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví proč.

Zlo

• Zlo sobě připravuje, kdo ho chystá jinému.
• Zlo lidi spojuje.
• Válčíme proto,abychom mohli žít v míru.

Žena

• Chceš vědět, proč jsem přerušil učený rozhovor a ohlédl se za hezkou ženou? Lituji tě, příteli, protože to je otázka slepce.

Život

• Život je pohyb.

Dílo

• Barbar a otrok je od přírody totéž.
• Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru.

Ve výrocích

• Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.
  — Brian Rotman

Reference

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Aristotelés ve Wikipedii
• Galerie Aristotelēs ve Wikimedia Commons
• Nikomachische Ethik (německy)
• Heslo Aristoteles v Philosophen-Lexikon (Rudolf Eisler, 1912) (německy)
• Aristotelovy spisy (anglicky)
• Aristotelovy texty (anglicky)
• Stanford Encyclopedia of Philosophy (anglicky)
• Odkazy na stránky s Aristotelem (německy)