Zloba
Vzhled
Ve výrocích
[editovat]- Protož věz, že člověka zlého máš milovati, ale zloby jeho nemilovati.[1]
— Jan Hus - Zlo není tak všudypřítomné, jak si mnozí myslí. Když propukne, dokáže být sice jako u holokaustu strašlivé, to nás ale nesmí svádět k tomu, zaměňovat ho se zlobou, vztekem nebo podlostí. Ty jsou běžnou součástí života. Zlo je velmi vzácné.[2]
— Terry Eagleton - Zloba, závist, zášť jsou ubohé blbosti.[3]
— Eva Holubová
Neozdrojované
[editovat]- Ctnost ženy není hluboká jako moře, ale zloba její nemá konce jako svět. — Julius Zeyer
- Lidé, kteří žijí v závisti a zlobě, neváhají pustit se i do toho nejlepšího. — William Shakespeare
- Všechna zloba pochází ze slabosti; dítě je zlé jen proto, že je slabé; učiňte je silným a stane se dobrým; ten, kdo by mohl vše, nedělal by nic zlého. — Jean-Jacques Rousseau
V dílech
[editovat]- Jehly, špičky, sochory a kůly
stesal
zkoval
zostřil
sebral
kvůli vojně s hloupostí a zlobou místo šavel
Borovský Havel[4]
— Karel Havlíček Borovský, Epigramy - Jules Winnfield: „Ezechiel 25:17. Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby. Požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty, neb ten jest skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí. A já srazím k zemi mocným trestem a divokým hněvem všechny, kdo se pokusí otrávit a zničit mé bratry. A když uvalím svou mstu na tebe, seznáš, že jméno mé je Bůh …“
— Quentin Tarantino, Pulp Fiction - Lidská zloba je nesmírně hluboká, […] je hlubší než boží dobrota.[5]
— Alexandre Dumas starší, Hrabě Monte Cristo - V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.[6]
— William Saroyan, Čas tvého života
Reference
[editovat]- ↑ Postila, kázání na šestou neděli po svaté Trojici. Cit. dle Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s. 220.
- ↑ MAYEROVÁ, Susanne. Terry Eagleton: Ďábelské potěšení. literarky.cz [online]. 2011-09-08 [cit. 2011-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Jsem šťastná ženská. Týdeník Květy, prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 8-9.
- ↑ BOROVSKÝ, Karel Havlíček. Epigramy. Praha : E. Brož, 1919. 62 s. Úplné vyd. dle pův. rukopisu. Dostupné online. S. 3.
- ↑ DUMAS, Alexandre. Hrabě Monte Cristo. Překlad Milena Tomášková a Jan Vladislav. Praha : Mladá fronta, 1957. Díl IV. Kapitola 10.
- ↑ SAROYAN, William. Čas tvého života. Překlad Věra Pourová. Praha : Eminent, 1999.