Gilbert Keith Chesterton

Gilbert Keith Chesterton

Gilbert Keith Chesterton (29. května 1874 – 14. června 1936) byl anglický spisovatel.

Výroky

• Andělé umějí létat, protože je nic netíží.
• Až příliš často se zapomíná, že tak jako špatný člověk nepřestává být člověkem, nepřestává být špatný básník básníkem.
• Bible nám přikazuje, abychom milovali své bližní a také své nepřátele. Patrně proto, že zpravidla jsou to titíž lidé.
  (The Bible tells us to love our neighbors, and also to love our enemies; probably because they are generally the same people.)
• Čím víc se člověk na nějakou věc dívá, tím méně ji vidí a čím víc ji studuje, tím méně o ní ví.
• "Dokud stojí tento kopec / dokud teče tato řeka, / naduté staré šantaly a bambuly, / kteří se mohou uzívat, jak rozvláčně si lžou / v prašivém sněmu, kde / každý si bere cizí klobouk, v té jedomorně, / jež nemá víc oken, než jich má peklo, / stále stejná úcta čeká."
• Diskuze se šílencem pro vás skončí s vysokou pravděpodobností neúspěšně; v mnoha ohledech je jeho mysl totiž mnohem rychlejší, protože se nenechá zdržovat rozvahou a podobnými věcmi. Šílence neomezuje smysl pro humor, shovívavost ani prostá jistota získaná zkušenostmi. Je logičtější, protože postrádá jisté zdravé city. Běžná charakterizace duševní choroby je z tohoto hlediska zavádějící. Šílenec není člověk, který ztratil rozum. Šílenec je člověk, který ztratil vše kromě rozumu.
  (If you argue with a madman, it is extremely probable that you will get the worst of it; for in many ways his mind moves all the quicker for not being delayed by the things that go with good judgment. He is not hampered by a sense of humour or by charity, or by the dumb certainties of experience. He is the more logical for losing certain sane affections. Indeed, the common phrase for insanity is in this respect a misleading one. The madman is not the man who has lost his reason. The madman is the man who has lost everything except his reason.)
• Jako jednotlivci snad lidé vypadají, jedí, spí a uvažují víceméně rozumně. Ale lidstvo jako celek je proměnlivé, záhadné, náladové, roztomilé. Lidé jsou lidé, ale Člověk je žena.
• Je velký omyl domnívat se, že když lidé ztratí víru, nebudou věřit v nic. Budou věřit v cokoli.
• Jediný způsob, jak si být jist, že chytíme svůj vlak, je zmeškat ten, co jede před ním.
  (The only way of catching a train I have ever discovered is to be late for the one before.)
• Jedna z několika z málo vzdorných základních pravd dobré náboženské morálky a skutečného křesťanství je například právě tohle: že bílá je barva.
  (And one of the two or three defiant verities of the best religious morality, of real Christianity, for example, is exactly this same thing; the chief assertion of religious morality is that white is a colour.)
• Mezi okem a srdcem existuje cesta, která nevede přes rozum.
  (There is a road from the eye to the heart that does not go through the intellect.)
• (...) nejvíc radosti a potěšení obyčejně nachází ten, kdo se za nimi nejméně honí.
• Patriotismus je poslední útočiště grázlů.
• Pokrok je matkou problémů.
  (Progress is the mother of Problems.)
• Pravda má tu výhodu, že si člověk nemusí pamatovat, co řekl.
• Rossetti někde poznamenal, hořce leč pravdivě, že nejhorší okamžik pro ateistu nastane tehdy, když je za něco nesmírně vděčný a nemá přitom nikoho, komu by za to poděkoval.
  Rossetti makes the remark somewhere, bitterly but with great truth, that the worst moment for the atheist is when he is really thankful and has nobody to thank.
• Studenti populárních věd, jako pan Blatchford, vždy tvrdí, že křesťanství a buddhismus si jsou velice podobné, zejména buddhismus.
  (Students of popular science, like Mr. Blatchford, are always insisting that Christianity and Buddhism are very much alike, especially Buddhism.)
• Svět nikdy nezajde na nedostatek divů, pouze na nedostatek údivu.
  (The world will never starve for want of wonders; but only for want of wonder.)
• Svoboda projevu v naší moderní civilizaci prakticky znamená, že musíme mluvit pouze o bezvýznamných věcech. Nesmíme mluvit o víře, protože je to neliberální; nesmíme mluvit o chlebě a sýru, protože je to přízemní; nesmíme mluvit o smrti, protože je to skličující; nesmíme mluvit o zrození, protože je to netaktní.
• To nejvíc neuvěřitelné na zázracích je, že se stávají.
  (The most incredible thing about miracles is that they happen.)
• Vědec se nesnaží nic dokázat. Snaží se jen zjistit, co se dokáže dokázat samo.
• V oligarchii všechno záleží na úctě k osobám, a nikoli na úctě k právům; nikoli na volebních lístcích, ale na vizitkách.
• Kdyby si ateisté měli zvolit své náboženství, měli by si vybrat křesťanství, neboť v něm se na okamžik Bůh zdál být ateistou.
• Tolerance je ctnost člověka, který nemá na věc žádný názor. Jiná verze: Tolerance je ctnost lidí, kteří nevěří ničemu.

Neozdrojované

• Není pravda, že vtipný je opak seriózního. Opakem seriózního je neseriózní.
• Nazvěte svůj omyl zkušeností – jeho tíha bude hned o polovinu menší.
• Nic není příliš absurdní v tomto světě netopýrů, žab a chobotnic.
• Šťastný je muž, jenž se ožení se svou milovanou, ale ještě šťastnější je ten, který miluje ženu, kterou si vzal.
• Žena ztrácí dítě tím, že ho porodí. Narození je stejně slavnostní loučení jako smrt.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Gilbert Keith Chesterton ve Wikipedii
• Kategorie Gilbert Keith Chesterton ve Wikimedia Commons