Bytí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ →Externí odkazy: + wikislovnik + wikipedie |
+ 1; + linky; delink; self link; nbsp (vse castecne) |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
=== Ověřené === |
=== Ověřené === |
||
* Příčinou toho [tj. dávání a |
* Příčinou toho [tj. dávání a tvoření] je, že [[bytí]] (''einai'') je každému žádoucí a milé. Naše [[bytí]] pak spočívá v [[činnost]]i (''energeia''), tedy v [[žití]] a v [[jednání]]. [[Bytí]] [[tvůrce]] pak spočívá v jeho [[Dílo|díle]] skrze jeho [[činnost]]. Miluje tedy své [[dílo]] (''ergon''), protože miluje [[bytí]] (''einai'').<ref>Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' 1168a5.</ref><br |
||
/>— [[Aristotelés]] |
|||
* Každé dodatečné [[ |
* Každé dodatečné pracovní [[místo]] a každý další, jiný [[prostředek]] ke [[zvyšování]] [[výkon]]u, slouží nakonec k [[obohacení]] lidského [[bytí]] všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby [[plod]]y hospodářského [[pokrok]]u pronikaly ke stále širším [[Vrstva|vrstvám]] až nakonec dosáhnou všech [[Vrstva|vrstev]] našeho [[národ]]a.<ref>Jan Berwid-Buquoy: ''Otec německého hospodářského zázraku'' - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.</ref><br |
||
/>— [[Ludwig Erhard]] |
|||
* Jsoucno, které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z |
* [[Jsoucno]], které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z nás sám pro sebe. [[Bytí]] tohoto [[Jsoucno|jsoucna]] je vždy pro každého „moje“. … Je to [[bytí]], oč vždy každému tomuto [[Jsoucno|jsoucnu]] samému jde.<ref> M. Heidegger, ''Bytí a čas'' §9, str. 59.</ref><br |
||
/>— [[Martin Heidegger]] |
|||
* [[Voda]] je nejměkčí a |
* [[Voda]] je nejměkčí a nejslabší [[bytí]] na [[svět]]ě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na [[svět]]ě rovno. [[Voda]] je [[dobro]]; přináší [[užitek]] všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších [[Místo|místech]], jimiž všichni pohrdají.<ref> Lao-c’: ''Tao-te-ťing''. Praha : Pragokoncert, 1969.</ref><br |
||
/>— [[Lao-c’]] |
|||
* V |
* V [[Dílo:Hamlet|Hamletovi]] totiž nejde o [[dilema]] [[život]]a a [[smrt]]i, ale o [[bytí]] a [[nebytí]] - a to je dost velký [[rozdíl]]. [[William Shakespeare|Shakespeare]] asi věděl, proč [[Dílo:Hamlet|Hamletova]] otázka zní: „Být, či nebýt?“, a ne „Žít, nebo nežít?“, jak je to v [[Erik Adolf Saudek|Saudkově]] [[překlad]]u. [[Žití]] je to, co máme společné se všemi [[živočich]]y. Skutečné lidské [[bytí]] je [[dar]] posvěcený [[dar]]em [[myšlení]]: „Myslím - tedy jsem!“ konstatuje [[René Descartes|Descartes]]. A naproti tomu: „Co je [[člověk]], umí-li na životě vydobýt jen [[Potrava|potravu]] a [[spánek]]? Pouhé [[zvíře]]! Ten, který nám dal [[schopnost]] přemýšlet … jistě si nepřál, aby božský [[rozum]] v nás bez [[Užitek|užitku]] hnil,“ uvažuje [[Dílo:Hamlet|Hamlet]].<ref>Kašpárková, Marcela: ''Deset vyznání''. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.</ref><br |
||
/>— [[Radovan Lukavský]] |
|||
* [[ |
* [[Nicota]] obchází [[bytí]]. To znamená, že [[bytí]] nemá žádnou [[Potřeba|potřebu]] [[Nicota|nicoty]], má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím [[způsob]]em prozkoumat jeho [[Idea|ideu]], aniž najdeme sebemenší [[Stopa|stopu)) po [[Nicota|nicotě]]. Ale na druhé [[Strana|straně]] [[nicota]], která není, může mít jen propůjčenou [[Existence|existenci]] a získává tak své [[bytí]] z [[bytí]]. S [[Nicota|nicotou]] jejího [[bytí]] se utkáváme pouze uvnitř [[Hranice|hranic]] [[bytí]], a totální [[zánik]] [[bytí]] by neznamenal nastolení [[říše]] ne-bytí, ale naopak současný [[zánik]] [[Nicota|nicoty]]. [[Nebytí]] existuje pouze na [[hranici]] [[bytí]].<ref name="Teorie ničeho"/><br |
||
/>— [[Jean-Paul Sartre]] |
|||
* Jsme vedeni |
* Jsme vedeni [[přesvědčení]]m, že lidská [[odlišnost]] je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou [[součást]]í lidského [[bytí]], [[součást]]í, která doprovází [[lidstvo]] od samého [[Počátek|počátku]] [[existence]] a bude [[lidstvo]] provázet až do jeho [[zánik]]u. Jsme vedeni [[přesvědčení]]m, že přirozené [[rozdíl]]y mezi [[Lidé|lidmi]] a vzájemné [[vztah]]y s nimi související nemůže žádný [[zákon]] uměle odstranit.<ref>návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008</ref><br |
||
/>— [[Boris Šťastný]] |
|||
* Už vím, že chuť do [[život]]a a |
* Už vím, že chuť do [[život]]a a [[radost]] z [[bytí]] může [[člověk]] načerpat snáz z [[počínání]] [[Příroda|přírody]] než z [[počínání]] [[Lidé|lidí]].<ref>Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)</ref><br |
||
/>— [[Jan Werich]] |
|||
* Žít bychom měli tak, že nebudeme [[nic]] dělat [[konání]]m.<br |
|||
/>Žít bychom měli tak, že budeme [[vše]] konat [[bytí]]m.<ref name="pro-klid-v-dusi-276" /><br |
|||
/>— [[Lao-c’]] |
|||
=== Připisované === |
=== Připisované === |
||
| Řádek 28: | Řádek 39: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references> |
<references> |
||
<ref name="Teorie ničeho"> |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Barrow |
| příjmení = Barrow |
||
| jméno = John D. |
| jméno = John D. |
||
| titul = Teorie ničeho |
| titul = Teorie ničeho |
||
| url = |
| url = |
||
| vydavatel = Mladá fronta |
| vydavatel = Mladá fronta |
||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
| rok = 2005 |
| rok = 2005 |
||
| strany = 58 |
| strany = 58 |
||
| isbn = 80-204-1156-9 |
| isbn = 80-204-1156-9 |
||
}} |
}} |
||
</ref> |
|||
<ref name="pro-klid-v-dusi-276"> |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Exley |
|||
| jméno = Helen |
|||
| titul = Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den |
|||
| překladatelé = Zuzana Pavlová |
|||
| vydavatel = Slovart |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2018 |
|||
| vydání = |
|||
| počet stran = 368 |
|||
| isbn = 978-80-7529-518-7 |
|||
| strany = 276 |
|||
}} |
|||
</ref> |
|||
</references> |
</references> |
||
== Související == |
== Související == |
||
[[Život]] |
* [[Život]] |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 2. 10. 2020, 16:53
Ve výrocích
Ověřené
- Příčinou toho [tj. dávání a tvoření] je, že bytí (einai) je každému žádoucí a milé. Naše bytí pak spočívá v činnosti (energeia), tedy v žití a v jednání. Bytí tvůrce pak spočívá v jeho díle skrze jeho činnost. Miluje tedy své dílo (ergon), protože miluje bytí (einai).[1]
— Aristotelés - Každé dodatečné pracovní místo a každý další, jiný prostředek ke zvyšování výkonu, slouží nakonec k obohacení lidského bytí všem. Nikdy nepřestanu dbát o to, aby plody hospodářského pokroku pronikaly ke stále širším vrstvám až nakonec dosáhnou všech vrstev našeho národa.[2]
— Ludwig Erhard - Jsoucno, které máme analyzovat, jsme vždy my, každý z nás sám pro sebe. Bytí tohoto jsoucna je vždy pro každého „moje“. … Je to bytí, oč vždy každému tomuto jsoucnu samému jde.[3]
— Martin Heidegger - Voda je nejměkčí a nejslabší bytí na světě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je dobro; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají.[4]
— Lao-c’ - V Hamletovi totiž nejde o dilema života a smrti, ale o bytí a nebytí - a to je dost velký rozdíl. Shakespeare asi věděl, proč Hamletova otázka zní: „Být, či nebýt?“, a ne „Žít, nebo nežít?“, jak je to v Saudkově překladu. Žití je to, co máme společné se všemi živočichy. Skutečné lidské bytí je dar posvěcený darem myšlení: „Myslím - tedy jsem!“ konstatuje Descartes. A naproti tomu: „Co je člověk, umí-li na životě vydobýt jen potravu a spánek? Pouhé zvíře! Ten, který nám dal schopnost přemýšlet … jistě si nepřál, aby božský rozum v nás bez užitku hnil,“ uvažuje Hamlet.[5]
— Radovan Lukavský - Nicota obchází bytí. To znamená, že bytí nemá žádnou potřebu nicoty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší [[Stopa|stopu)) po nicotě. Ale na druhé straně nicota, která není, může mít jen propůjčenou existenci a získává tak své bytí z bytí. S nicotou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic bytí, a totální zánik bytí by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současný zánik nicoty. Nebytí existuje pouze na hranici bytí.[6]
— Jean-Paul Sartre - Jsme vedeni přesvědčením, že lidská odlišnost je přirozenou a ničím a nikým nevymýtitelnou součástí lidského bytí, součástí, která doprovází lidstvo od samého počátku existence a bude lidstvo provázet až do jeho zániku. Jsme vedeni přesvědčením, že přirozené rozdíly mezi lidmi a vzájemné vztahy s nimi související nemůže žádný zákon uměle odstranit.[7]
— Boris Šťastný - Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí.[8]
— Jan Werich - Žít bychom měli tak, že nebudeme nic dělat konáním.
Žít bychom měli tak, že budeme vše konat bytím.[9]
— Lao-c’
Připisované
- Být člověkem znamená snažit se být bohem. -- Jean-Paul Sartre
- Být na okraji světa naní příznivá situace pro toho, kdo chce svět přetvořit. -- Simone de Beauvoirová
- Být ničím a nic nemilovat je jedno a totéž. -- Ludwig Feuerbach
- Být pravověrný znamená nemyslet - nemít potřebu myslet. Pravověrnost je nevědomí. -- George Orwell
- Být radikální znamená uchopit věc u kořene. Kořen člověka je však člověk. -- Karl Marx
- Být šťastný je největším úspěchem člověka. Je to odezva celé lidské bytosti na tvůrčí orientaci, směřující k člověku samotnému i k okolnímu světu. -- Erich Fromm
- Být znamená milovat sebe sama. -- Ludwig Feuerbach
- Být znamená být vnímán. -- George Berkeley
- Bytí a nebytí vyrůstají jedno z druhého, těžké a lehké se vzájemně doplňují, dlouhé a krátké se vzájemně vytvářejí, vysoké a hluboké se vzájemně určují, tón a hlas se spolu vzájemně snoubí, před a po se vzájemně následují. -- Lao-c’
- Bytí není ani dobré, ani zlé, ale kdyby člověk nedovedl rozlišovati mezi dobrem a zlem, vyhubil by se na této zemi, protože je nadán mnohotnějšími schopnostmi než jiní živočichové; zvířata ukazují svůj život právem silnějšího, člověk je schopen posloužiti si nejen právem silnějšího, ale i právem podlejšího. -- Josef Čapek
- Bytí se ustavovalo seskupováním. Zdá se, že tíhne k tomu ustavovat se, aniž se muselo seskupovat. -- Antoine de Saint-Exupéry
- Lidské bytí se nevyčerpává horizontálním pachtěním od narození ke smrti, nýbrž do něj vstupuje i jiný rozměr: schopnost věčnosti. Člověk je bytost, která je schopná vnímat nejen užitečnost, nýbrž i dobro, nejen přijatelnost, nýbrž i pravdu, nejen prospěšnost, nýbrž i krásu. -- Erazim Kohák
- Život začíná tím, že je všechna požadovaná a dostatečná informace zkombinována tak, aby povstalo nové bytí. To vzniká přesně tehdy, když všechna potřebná informace přinesená spermií se spojí s informací přinesenou vajíčkem. Pokud spermie pronikne do vajíčka, povstává nová bytost. Ne teoretický člověk, ale už bytost, kterou budeme později nazývat Petr, Pavel nebo Marie. -- Jérôme Lejeune
Reference
- ↑ Aristotelés, Etika Nikomachova 1168a5.
- ↑ Jan Berwid-Buquoy: Otec německého hospodářského zázraku - Ludwig Erhard. Praha: Professional Publishing 2006.
- ↑ M. Heidegger, Bytí a čas §9, str. 59.
- ↑ Lao-c’: Tao-te-ťing. Praha : Pragokoncert, 1969.
- ↑ Kašpárková, Marcela: Deset vyznání. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1995.
- ↑ BARROW, John D.. Teorie ničeho. Praha : Mladá fronta, 2005. ISBN 80-204-1156-9. S. 58.
- ↑ návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), 14. března 2008
- ↑ Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)
- ↑ EXLEY, Helen. Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den. Překlad Zuzana Pavlová. Praha : Slovart, 2018. 368 s. ISBN 978-80-7529-518-7. S. 276.
