Člověk: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
13 914 editací
definice: '''Člověk''' >> '''Člověk'''
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
13 914 editací
10x ve vyrocich >> v dilech
Řádek 10: Řádek 10:
* [[Láska]] jest dar [[Bůh|Boží]], jimž [[člověk]] jest [[Bůh|Bohu]] vzácen. --[[Jan Hus]]<ref>''Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových.'' Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s.141</ref>
* [[Láska]] jest dar [[Bůh|Boží]], jimž [[člověk]] jest [[Bůh|Bohu]] vzácen. --[[Jan Hus]]<ref>''Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových.'' Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s.141</ref>
* Co udělají dvě [[koza|kozy]], potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes [[voda|vodu]]? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? [[příroda|Přírodou]] je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat [[člověk]] k [[člověk]]u a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, [[pře]]l a vedl [[boj]]. -- [[Martin Luther]]<ref>''Hovory u stolu'', cit. dle Na každý den 1986, s.77. Kalich 1985</ref>
* Co udělají dvě [[koza|kozy]], potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes [[voda|vodu]]? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? [[příroda|Přírodou]] je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat [[člověk]] k [[člověk]]u a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, [[pře]]l a vedl [[boj]]. -- [[Martin Luther]]<ref>''Hovory u stolu'', cit. dle Na každý den 1986, s.77. Kalich 1985</ref>
⚫
* '''Člověk''' nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [[Člověk]] je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého '''člověka'''. – [[Jan Pavel II.]], ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13.
⚫
* V něm, totiž v '''člověku''', je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž duchovnost a tělesnost. – [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20.
* Je '''člověk''', je problém, není '''člověk''', není problém.
* Je '''člověk''', je problém, není '''člověk''', není problém.
** Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы. [Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.]
** Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы. [Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.]
Řádek 18: Řádek 16:
** Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik! ([[Kurt Tucholsky]])<ref>TUCHOLSKY, Kurt. ''Lerne lachen ohne zu Weinen''. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.][https://de.wikisource.org/wiki/Franz%C3%B6sischer_Witz – dostupné též online]</ref>
** Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik! ([[Kurt Tucholsky]])<ref>TUCHOLSKY, Kurt. ''Lerne lachen ohne zu Weinen''. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.][https://de.wikisource.org/wiki/Franz%C3%B6sischer_Witz – dostupné též online]</ref>
** Varianta „Když zemře jeden '''člověk''', je to tragédie, když zemře milion '''lidí''', je to [[statistika]]" bývá připisována J. V. [[Josif Vissarionovič Džugašvili|Stalinovi]], ale bez přesvědčivých dokladů.<ref>Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" [[Stalin|– dostupné online]]</ref>
** Varianta „Když zemře jeden '''člověk''', je to tragédie, když zemře milion '''lidí''', je to [[statistika]]" bývá připisována J. V. [[Josif Vissarionovič Džugašvili|Stalinovi]], ale bez přesvědčivých dokladů.<ref>Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" [[Stalin|– dostupné online]]</ref>
⚫
* Neboť '''člověk''' není to nejlepší ve [[vesmír]]u. – [[Aristotelés]].<ref>''Etika Nikomachova'' 1141a23</ref>.
⚫
* '''Člověk''' je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – [[Plotinos]]<ref> Plotin ''Enneadés'' III,2,8,9nn</ref>.
⚫
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich '''člověk''' rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
⚫
* Pole [[filosofie]] v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
⚫
# Co mohu vědět?
⚫
# Co mám činit?
⚫
# V co mohu doufat?
⚫
# Co je '''člověk'''? .<br />[[Immanuel Kant]], ''Logik'' AA IX.25.
⚫
* '''Člověk''' je zvíře, které nutně potřebuje [[výchova|výchovu]]. <br /> [[Immanuel Kant]], ''Refl. zur Anthropologie'', AA XV.621.
⚫
* '''Člověku''', který si zlomil nohu, můžeme jeho [[neštěstí]] ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'', AA VII.239.
⚫
* '''Člověk''': [[živočich]], který může [[slib]]ovat. – [[Friedrich Nietzsche]].<ref> ''Genealogie der Moral'', 2.1.</ref>.
⚫
* Prostřednictvím '''člověka''' se nemožné tlačí na realitu. – [[Paul Valéry]].<ref> ''Œuvres'' II (1941), ''Paul Valéry'', éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775 </ref>
* Ponížení je to nejhorší, čeho se může [[člověk]] od [[člověk]]a dočkat. Ponížení, ač nejsem [[soudce]] ani moralista, pokládám téměř za rovnocené [[vražda|vraždě]]. – [[Arnošt Lustig]]<ref>Reader´s Digest Výběr 03/2009, s.35</ref>
* Ponížení je to nejhorší, čeho se může [[člověk]] od [[člověk]]a dočkat. Ponížení, ač nejsem [[soudce]] ani moralista, pokládám téměř za rovnocené [[vražda|vraždě]]. – [[Arnošt Lustig]]<ref>Reader´s Digest Výběr 03/2009, s.35</ref>
* Jsem '''člověk''' a nic lidského mi není cizí. – [[Terentius]] <ref>{{Citace monografie | příjmení = Kratochvíl | jméno = Miloš V. | titul = Život Jana Amose | vydavatel = Československý spisovatel | místo = Praha | rok = 1988 | strany = 86}}</ref>
* Jsem '''člověk''' a nic lidského mi není cizí. – [[Terentius]] <ref>{{Citace monografie | příjmení = Kratochvíl | jméno = Miloš V. | titul = Život Jana Amose | vydavatel = Československý spisovatel | místo = Praha | rok = 1988 | strany = 86}}</ref>
Řádek 87: Řádek 73:
/>v&nbsp;nás zahníval a&nbsp;tlel.<br
/>v&nbsp;nás zahníval a&nbsp;tlel.<br
/>— [[William Shakespeare]], ''[[Hamlet]]'', III,4,33.
/>— [[William Shakespeare]], ''[[Hamlet]]'', III,4,33.


⚫
* '''Člověk''' nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [[Člověk]] je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého '''člověka'''. – [[Jan Pavel II.]], ''Redemptor hominis'', č. 10 a 13.
⚫
* V něm, totiž v '''člověku''', je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž duchovnost a tělesnost. – [[Joannes Eriugena]], ''Perifyseon'', 5,20.
⚫
* Neboť '''člověk''' není to nejlepší ve [[vesmír]]u. – [[Aristotelés]].<ref>''Etika Nikomachova'' 1141a23</ref>.
⚫
* '''Člověk''' je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – [[Plotinos]]<ref> Plotin ''Enneadés'' III,2,8,9nn</ref>.
⚫
* Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich '''člověk''' rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní [[zákon]] ve mně.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161.
⚫
* Pole [[filosofie]] v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
⚫
# Co mohu vědět?
⚫
# Co mám činit?
⚫
# V co mohu doufat?
⚫
# Co je '''člověk'''? .<br />[[Immanuel Kant]], ''Logik'' AA IX.25.
⚫
* '''Člověk''' je zvíře, které nutně potřebuje [[výchova|výchovu]]. <br /> [[Immanuel Kant]], ''Refl. zur Anthropologie'', AA XV.621.
⚫
* '''Člověku''', který si zlomil nohu, můžeme jeho [[neštěstí]] ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.<br /> [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'', AA VII.239.
⚫
* '''Člověk''': [[živočich]], který může [[slib]]ovat. – [[Friedrich Nietzsche]].<ref> ''Genealogie der Moral'', 2.1.</ref>.
⚫
* Prostřednictvím '''člověka''' se nemožné tlačí na realitu. – [[Paul Valéry]].<ref> ''Œuvres'' II (1941), ''Paul Valéry'', éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775 </ref>


=== Talmud ===
=== Talmud ===

Verze z 18. 12. 2020, 07:39

Tato stránka potřebuje nutně úpravy.

Můžete Wikicitátům pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v ostatních článcích a stránkách, případně na její diskusní stránce.

Pokud nebude tato stránka do 90 dnů upravena do přijatelné podoby, může být smazána.

Čas označení je 4. 9. 2020 11:07:19 SE(L)Č, tj. ke smazání může dojít 3. 12. 2020 11:07:19 SE(L)Č.

Člověk je bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.

Ve výrocích

Doložené

  • Člověk bez vizí neuskuteční žádnou velkou naději, ani nepodnikne nic většího.[1] – Woodrow Wilson
  • Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.--Jan Hus[2]
  • Láska jest dar Boží, jimž člověk jest Bohu vzácen. --Jan Hus[3]
  • Co udělají dvě kozy, potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes vodu? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? Přírodou je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat člověk k člověku a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, přel a vedl boj. -- Martin Luther[4]
  • Je člověk, je problém, není člověk, není problém.
    • Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы. [Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.]
    • Nejde o výrok historického J. V. Stalina. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova Děti Arbatu (1987). Ve svých vzpomínkách (Roman-vospominanije, 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok" vymyslel.[5]
  • Smrt jednoho člověka je katastrofa, sto tisíc mrtvých je statistika.
    • Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik! (Kurt Tucholsky)[6]
    • Varianta „Když zemře jeden člověk, je to tragédie, když zemře milion lidí, je to statistika" bývá připisována J. V. Stalinovi, ale bez přesvědčivých dokladů.[7]
  • Ponížení je to nejhorší, čeho se může člověk od člověka dočkat. Ponížení, ač nejsem soudce ani moralista, pokládám téměř za rovnocené vraždě. – Arnošt Lustig[8]
  • Jsem člověk a nic lidského mi není cizí. – Terentius [9]
  • Každý člověk má právo mít kolem svého pozemku plot, ke svému bytu dveře, ke svému kontu PIN kód. (odpověď na otázku o soukromí) – Ewa Farna[10]

Nedoložené

Autor neznámý

  • Vše co je člověkem vymyšleno, je lidské. - neznámý autor?
  • Žádný člověk si nezaslouží, aby na něj byl ten druhý zlý, zaslouží si jen vědět, kdy to stačí. - neznámý autor?

V dílech


  • Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... Člověk je základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého člověka. – Jan Pavel II., Redemptor hominis, č. 10 a 13.
  • V něm, totiž v člověku, je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost. – Joannes Eriugena, Perifyseon, 5,20.
  • Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru. – Aristotelés.[11].
  • Člověk je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – Plotinos[12].
  • Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.
    Immanuel Kant, Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
  • Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
  1. Co mohu vědět?
  2. Co mám činit?
  3. V co mohu doufat?
  4. Co je člověk? .
    Immanuel Kant, Logik AA IX.25.

Talmud

Lidová slovesnost

Reference

  1. ↑ Tony Buzan: Síla duchovní inteligence, Columbus, Praha 2002, ISBN 80-7249-131-8
  2. ↑ Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.54
  3. ↑ Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových. Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s.141
  4. ↑ Hovory u stolu, cit. dle Na každý den 1986, s.77. Kalich 1985
  5. ↑ Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" – dostupné online
  6. ↑ TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.]– dostupné též online
  7. ↑ Viz osoba Stalin ve Wikicitátech, oddíl „Citáty neautentické a sporné" – dostupné online
  8. ↑ Reader´s Digest Výběr 03/2009, s.35
  9. ↑ KRATOCHVÍL, Miloš V.. Život Jana Amose. Praha : Československý spisovatel, 1988. S. 86.  
  10. ↑ Moment, kdy by mě přestala bavit hudba, zatím nenastal. Rozhovor Evy Fraňkové v ČD pro vás, reklamním magazínu národního dopravce, roč. 11, 2019, č.2, s.10
  11. ↑ Etika Nikomachova 1141a23
  12. ↑ Plotin Enneadés III,2,8,9nn
  13. ↑ Genealogie der Moral, 2.1.
  14. ↑ Œuvres II (1941), Paul Valéry, éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775
  15. ↑ citováno podle "Na každý den 2020". Praha: Kalich 2019, s.83 a podle http://peutel.blogy.rvp.cz/2013/01/28/zasmejte-se-chytre/

Související

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikiquote.org/w/index.php?title=Člověk&oldid=107231“