Člověk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
v dilech: format (cast) |
→V dílech: format (cast) |
||
| Řádek 76: | Řádek 76: | ||
/>nazírat [[věc]]i minulé i příští,<br |
/>nazírat [[věc]]i minulé i příští,<br |
||
/>zajisté nechtěl, aby božský [[rozum]]<br |
/>zajisté nechtěl, aby božský [[rozum]]<br |
||
/>v nás zahníval a tlel.< |
/>v nás zahníval a tlel.<ref |
||
name="hamlet" /><br |
|||
/>— [[William Shakespeare]], ''[[Hamlet]]'' |
/>— [[William Shakespeare]], ''[[Dílo:Hamlet|Hamlet]]'' |
||
* Co udělají dvě [[Koza|kozy]], potkají-li se na uzoučké [[Lávka|lávce]], která vede přes [[Voda|vodu]]? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, [[lávka]] je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? [[Příroda|Přírodou]] je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu [[Druhý|druhou]] po sobě přejít. Obě tak zůstanou v [[Pořádek|pořádku]]. Stejně by se měl chovat [[člověk]] k [[člověk]]u a nechat se spíš pošlapat, než aby se s [[druhý]]m vadil, přel a vedl [[boj]].<ref |
* Co udělají dvě [[Koza|kozy]], potkají-li se na uzoučké [[Lávka|lávce]], která vede přes [[Voda|vodu]]? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, [[lávka]] je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? [[Příroda|Přírodou]] je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu [[Druhý|druhou]] po sobě přejít. Obě tak zůstanou v [[Pořádek|pořádku]]. Stejně by se měl chovat [[člověk]] k [[člověk]]u a nechat se spíš pošlapat, než aby se s [[druhý]]m vadil, přel a vedl [[boj]].<ref |
||
name="hovory-u-stolu" /><br |
name="hovory-u-stolu" /><br |
||
| Řádek 96: | Řádek 97: | ||
name="anthropologie-2" /><br |
name="anthropologie-2" /><br |
||
/>— [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'' |
/>— [[Immanuel Kant]], ''Anthropologie'' |
||
| ⚫ | |||
name="kritika-praktickeho-rozumu" /><br |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
name="etika-nikomachova" /><br |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
name="logik" /><br |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
name="oeuvres" /><br |
|||
| ⚫ | |||
* [[Smrt]] jednoho [[člověk]]a je [[katastrofa]], sto tisíc [[mrtvý]]ch je [[statistika]].<ref |
* [[Smrt]] jednoho [[člověk]]a je [[katastrofa]], sto tisíc [[mrtvý]]ch je [[statistika]].<ref |
||
group="pozn.">Varianta „Když zemře jeden [[člověk]], je to [[tragédie]], když zemře milion [[Lidé|lidí]], je to [[statistika]]." bývá připisována [[Josif Vissarionovič Džugašvili|J. V. Stalinovi]], ale bez přesvědčivých dokladů, [[Josif Vissarionovič Džugašvili#Neautentické a sporné|viz]].</ref><br |
group="pozn.">Varianta „Když zemře jeden [[člověk]], je to [[tragédie]], když zemře milion [[Lidé|lidí]], je to [[statistika]]." bývá připisována [[Josif Vissarionovič Džugašvili|J. V. Stalinovi]], ale bez přesvědčivých dokladů, [[Josif Vissarionovič Džugašvili#Neautentické a sporné|viz]].</ref><br |
||
| Řádek 105: | Řádek 122: | ||
/>— [[A. N. Rybakov]], ''Děti Arbatu'', výrok postavy Stalina<ref |
/>— [[A. N. Rybakov]], ''Děti Arbatu'', výrok postavy Stalina<ref |
||
group="pozn.">Nejde o výrok historického J. V. [[Josif Vissarionovič Džugašvili|Stalina]]. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova ''Děti Arbatu'' (1987). Ve svých vzpomínkách (''Roman-vospominanije'', 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok" vymyslel, [[Josif Vissarionovič Džugašvili#Neautentické a sporné|viz]].</ref> |
group="pozn.">Nejde o výrok historického J. V. [[Josif Vissarionovič Džugašvili|Stalina]]. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova ''Děti Arbatu'' (1987). Ve svých vzpomínkách (''Roman-vospominanije'', 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok" vymyslel, [[Josif Vissarionovič Džugašvili#Neautentické a sporné|viz]].</ref> |
||
| ⚫ | * V něm, totiž v [[člověk]]u, je založeno veškeré viditelné i neviditelné [[stvoření]]. Proto je nazýván „[[Dílna|dílnou]] všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom [[Bůh|Boha]]. Z téhož [[důvod]]u bývá rovněž označován jako „[[střed]]“, neboť v sobě jako [[tělo]] a [[duše]] zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž [[duchovnost]] a [[tělesnost]].<ref |
||
name="perifyseon" /><br |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | * V něm, totiž v [[člověk]]u, je založeno veškeré viditelné i neviditelné [[stvoření]]. Proto je nazýván „[[Dílna|dílnou]] všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom [[Bůh|Boha]]. Z téhož [[důvod]]u bývá rovněž označován jako „[[střed]]“, neboť v sobě jako [[tělo]] a [[duše]] zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější [[krajnost]]i, totiž [[duchovnost]] a [[tělesnost]].< |
||
| ⚫ | |||
=== Talmud === |
=== Talmud === |
||
| Řádek 302: | Řádek 304: | ||
<ref name="genealogie-der-moral"> |
<ref name="genealogie-der-moral"> |
||
Friedrich Nietzsche. ''Genealogie der Moral'', 2.1. |
Friedrich Nietzsche. ''Genealogie der Moral'', 2.1. |
||
</ref> |
|||
<ref name="hamlet"> |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Shakespeare |
|||
| jméno = William |
|||
| odkaz na autora = William Shakespeare |
|||
| titul = Hamlet |
|||
| překladatelé = Martin Hilský |
|||
| vydavatel = Knižní klub |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2002 |
|||
| vydání = |
|||
| počet stran = |
|||
| isbn = |
|||
| kapitola = III,4,33 |
|||
}} |
|||
</ref> |
|||
<ref name="kritika-praktickeho-rozumu"> |
|||
[[Immanuel Kant, KANT, Immanuel]]. ''Kritika praktického rozumu'', Závěr, AA V.161. |
|||
</ref> |
|||
<ref name="logik"> |
|||
[[Immanuel Kant, KANT, Immanuel]]. ''Logik'', AA IX.25. |
|||
</ref> |
|||
<ref name="etika-nikomachova"> |
|||
| ⚫ | |||
</ref> |
|||
<ref name="oeuvres"> |
|||
| ⚫ | |||
</ref> |
|||
<ref name="perifyseon"> |
|||
Joannes Eriugena. ''Perifyseon'', 5,20. |
|||
</ref> |
</ref> |
||
</references> |
</references> |
||
Verze z 19. 12. 2020, 15:10
Pokud nebude tato stránka do 90 dnů upravena do přijatelné podoby, může být smazána.
Člověk je bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.
Ve výrocích
- Člověk bez vizí neuskuteční žádnou velkou naději, ani nepodnikne nic většího.[1]
— Woodrow Wilson - Jsem člověk a nic lidského mi není cizí.[2]
— Terentius - Každý člověk má právo mít kolem svého pozemku plot, ke svému bytu dveře, ke svému kontu PIN kód.[3]
— Ewa Farna, odpověď na otázku o soukromí - Láska jest dar Boží, jimž člověk jest Bohu vzácen.[4]
— Jan Hus - Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.[5]
— Jan Hus - Ponížení je to nejhorší, čeho se může člověk od člověka dočkat. Ponížení, ač nejsem soudce ani moralista, pokládám téměř za rovnocenné vraždě.[6]
— Arnošt Lustig
Nedoložené
- Bůh nedělá zázraky, když se člověku nechce pracovat. — Pavel Kosorin
- Čím výš se člověk dostane, tím snadněji něčemu propadne. — Pavel Kosorin
- Člověk často dělá plány, jen aby mu je Bůh zvrátil. Ale kde je konečným cílem hledání Pravdy, nechť jakkoli jsou zkříženy lidské plány, výsledek není nikdy škodlivý a je často lepší než jsme čekali. — Mahátma Gándhí
- Člověk je dospělý, pokud neváhá převzít odpovědnost za své dětinské jednání. — Pavel Kosorin
- Člověk je (ne)tvor společenský. — Pavel Kosorin
- Člověk je proto člověkem, že je schopen sebeovládání. — Mahátma Gándhí
- Člověk, který se směje, je jako baterka, která se nabíjí. — Miroslav Horníček
- Člověk, který nesní, je jako člověk, který se nepotí: střádá v sobě spoustu jedu. — Truman Capote
- Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila. — Albert Einstein
- Člověk, který ví, že je hlupák, není velký hlupák. — Lao-c’
- Člověk má klíč k uzamčení nežádoucí myšlenky. — Mahátma Gándhí
- Člověk má žít tak, aby se necítil jako neplatící divák. — Pavel Kosorin
- Člověk musí být do moudrosti blázen, aby z ní něco pochytil. — Pavel Kosorin
- Člověk může všechno, jen sám před sebou neunikne. — Franz Kafka
- Člověk neztrácí vždy, když se něčeho odříká. — Johann Wolfgang Goethe
- Člověk odpovídá hlavně za to, na co se ptal. — Pavel Kosorin
- Člověk píše to, co cítí, a ne to, co od něj druzí chtějí. — Miroslav Horníček
- Člověk prostě není Bůh a hra na něj se mu krutě mstí. — Václav Havel
- Člověk roste starostí o to, co zasel. — Pavel Kosorin
- Člověk sám nemá přátele, jen jeho úspěch je má. — Napoleon Bonaparte
- Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí. — Miroslav Horníček
- Člověk se nenaučí padat, dokud má pod zadkem polštář. — Pavel Kosorin
- Člověka nelze předělat, a přesto přibývá profesí, které se specializují právě na toto. — Pavel Kosorin
- Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji. — Tomáš Garrigue Masaryk
- Dnes je člověk o životě dokonale informován, ale ví toho o něm čím dál méně. — Pavel Kosorin
- Dnešní člověk si neklade otázky, na které by musel hledat odpověď. — Pavel Kosorin
- Jak se má člověk chopit příležitosti, když má svázané ruce? — Pavel Kosorin
- K docílení dokonalé čistoty je člověk nucen povznésti se nad protilehlé proudy lásky a nenávisti, příchylnosti a odporu, a být úplně prost vášně v myšlence, řeči i skutku. — Mahátma Gándhí
- Když člověk padá z velké výšky, nezbývá mu nic jiného, než se naučit létat. — Pavel Kosorin
- Když se člověk škrábe na pořádnou horu, alespoň má záruku, že to s ním nepůjde z kopce. — Pavel Kosorin
- Když se člověk začne topit, vždycky mu hrozí, že se ho bude snažit zachránit nějaký neplavec. — Pavel Kosorin
- Máloco obšťastňuje víc než pocit, že člověk pro ostatní lidi něco znamená. — Dietrich Bonhoeffer
- Nejdál člověk doběhne, když utíká sám před sebou. — Pavel Kosorin
- Nejvyšším posláním člověka žijícího v masové společnosti je být sám sebou. — Pavel Kosorin
- O každém člověku si uděláme nějaký obrázek – a většinu z nich pak musíme přemalovat. — Pavel Kosorin
- Postavte člověka před zrcadlo a odstraňte z jeho života veškeré povědomí o Bohu, andělech a démonech. A pak mu můžete říci: Teď máš před sebou svého nejnelítostnějšího soudce. — Viktor Frankl
- Svět se neustále mění a nejvíc z něho se mění člověk. — Lao-c’
- Velikost člověka je dána velikostí toho, před čím je ochoten se sklonit. — Pavel Kosorin
Autor neznámý
- Vše co je člověkem vymyšleno, je lidské.
— neznámý autor? - Žádný člověk si nezaslouží, aby na něj byl ten druhý zlý, zaslouží si jen vědět, kdy to stačí.
— neznámý autor?
V dílech
- Co je člověk,
když žije jenom proto, aby spal
a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc.
Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet,
nazírat věci minulé i příští,
zajisté nechtěl, aby božský rozum
v nás zahníval a tlel.[7]
— William Shakespeare, Hamlet - Co udělají dvě kozy, potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes vodu? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? Přírodou je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat člověk k člověku a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, přel a vedl boj.[8]
— Martin Luther, Hovory u stolu - Člověk je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí.[9]
— Plotinos, Enneadés - Člověk je zvíře, které nutně potřebuje výchovu.[10]
— Immanuel Kant, Refl. zur Anthropologie - Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastní-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. … Člověk je základní cestou, po níž církev jde … , je také cestou pro každého člověka.[11]
— Jan Pavel II., Redemptor hominis - Člověk: živočich, který může slibovat.[12]
— Friedrich Nietzsche, Genealogie der Moral - Člověku, který si zlomil nohu, můžeme jeho neštěstí ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.[13]
— Immanuel Kant, Anthropologie - Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.[14]
— Immanuel Kant, Kritika praktického rozumu - Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru.[15]
— Aristotelés, Etika Nikomachova - Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
1. Co mohu vědět?
2. Co mám činit?
3. V co mohu doufat?
4. Co je člověk?[16]
— Immanuel Kant, Logik - Prostřednictvím člověka se nemožné tlačí na realitu.[17]
— Paul Valéry, Œuvres - Smrt jednoho člověka je katastrofa, sto tisíc mrtvých je statistika.[pozn. 1]
Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik![18]
— Kurt Tucholsky, Lerne lachen ohne zu Weinen - Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.
Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы.
— A. N. Rybakov, Děti Arbatu, výrok postavy Stalina[pozn. 2] - V něm, totiž v člověku, je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost.[19]
— Joannes Eriugena, Perifyseon
Talmud
Lidová slovesnost
- Člověk bez obezřetnosti je jako loď bez kotvy.
— velšské přísloví - Člověk by neměl otevírat obchod s kyselou tváří.
— japonské přísloví - Člověk člověku je v životě přístřeším.
— irské přísloví - Člověk denně opravuje své vlasy. Proč ne také své srdce?
— čínské přísloví - Člověk varovaný je již napůl zachráněný.
Uomo avvisato, mezzo salvato
— italské přísloví - Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na jeden den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život.
— čínské přísloví - Chamtivý člověk má daleko k přátelům, lenivý kůň má daleko všude.
— mongolské přísloví - Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.
— biblické přísloví, (Přísloví 27,19) - Jestli můžete člověka naučiti dobrému a nečiníte toho – ztrácíte bratra.[21]
— čínské přísloví - K čemu je palác, kde sova přebývá? Lepší je chatrč, kde člověk žije.
— filipínské přísloví - Každý člověk je zrozen pro druhého.
— africké přísloví - Kdo řekl a udělal,
je člověk;
kdo neřekl a udělal,
lev;
kdo řekl a neudělal,
osel.[22]
— kurdské přísloví - Když při tom člověk není, umyjí mu hlavu.
— holandské přísloví - Kůň dobývá slávu kopyty, člověk jazykem.
— afghánské přísloví - Kůň je jednou hříbětem, člověk je dvakrát dítětem.
— srbské přísloví - Mrtvý člověk neválčí.
Uomo morto non fa più guerra
— italské přísloví - Není to víno, co činí člověka opilým – je to on sám.[23]
— čínské přísloví - Netopýr schne sluncem, lakomý, zlý člověk sám sebou.[24]
— mongolské přísloví - Omyly moudrého člověka se podobají zatmění slunce. Když se mýlí, všichni to vidí, a vidí také, jak se napravuje.[25]
— čínské přísloví - Při prvním poháru člověk pije víno, při druhém poháru víno pije víno, při třetím poháru víno pije člověka.
— japonské přísloví - Přímý člověk je jako přímý bambus – také se s ním zřídkakdy setkáme.
— japonské přísloví - Starostlivost je jako cenný poklad, který člověk ukazuje jenom těm, které miluje.
— africké přísloví
Česká přísloví
- Chybami se člověk učí.
— české přísloví - Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
— české přísloví - Práce šlechtí člověka.
— české přísloví - Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.
— české přísloví - Ryba hledá kde je hloub, člověk kde líp.
— české přísloví - Šaty dělaj' člověka.
— české přísloví
Poznámky
- ↑ Varianta „Když zemře jeden člověk, je to tragédie, když zemře milion lidí, je to statistika." bývá připisována J. V. Stalinovi, ale bez přesvědčivých dokladů, viz.
- ↑ Nejde o výrok historického J. V. Stalina. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova Děti Arbatu (1987). Ve svých vzpomínkách (Roman-vospominanije, 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok" vymyslel, viz.
Reference
- ↑ BUZAN, Tony. Síla duchovní inteligence. Překlad Hana Krejčí. 1. vyd. Praha : Columbus, 2002. 141 s. ISBN 80-7249-131-8.
- ↑ KRATOCHVÍL, Miloš V. Život Jana Amose. Praha : Československý spisovatel, 1988. S. 86.
- ↑ Moment, kdy by mě přestala bavit hudba, zatím nenastal. Rozhovor Evy Fraňkové. ČD pro vás (reklamním magazín národního dopravce), roč. 11, 2019, č. 2, s. 10.
- ↑ Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových. Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s. 141.
- ↑ Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s. 54.
- ↑ Reader´s Digest Výběr 03/2009, s. 35.
- ↑ SHAKESPEARE, William. Hamlet. Překlad Martin Hilský. Praha : Knižní klub, 2002. Kapitola III,4,33.
- ↑ Hovory u stolu, cit. dle Na každý den 1986, Kalich 1985, s. 77.
- ↑ Plotin. Enneadés III,2,8,9nn.
- ↑ Immanuel Kant. Refl. zur Anthropologie, AA XV.621.
- ↑ Jan Pavel II., Redemptor hominis, č. 10 a 13.
- ↑ Friedrich Nietzsche. Genealogie der Moral, 2.1.
- ↑ Immanuel Kant. Refl. zur Anthropologie, AA VII.239.
- ↑ Immanuel Kant, KANT, Immanuel. Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
- ↑ Aristotelés. Etika Nikomachova 1141a23.
- ↑ Immanuel Kant, KANT, Immanuel. Logik, AA IX.25.
- ↑ Paul Valéry.Œuvres II (1941), éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775.
- ↑ TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.]– dostupné též online
- ↑ Joannes Eriugena. Perifyseon, 5,20.
- ↑ citováno podle "Na každý den 2020". Praha: Kalich 2019, s.83 a podle http://peutel.blogy.rvp.cz/2013/01/28/zasmejte-se-chytre/
- ↑ Kalendář VZP 2003
- ↑ Myšlenky do kapsy II. 1. vyd. Olomouc : Fin, 1993. 254 s. ISBN 80-85572-51-6.
- ↑ Magazín Mladé fronty 3/1987, s. 37.
- ↑ Myšlenky do kapsy. [Díl] 4. 1. vyd. Olomouc : Fin, 1994. 239 s. ISBN 80-85572-87-7.
- ↑ Magazín Mladé fronty 3/1986, s. 49.
Související
Externí odkazy
Encyklopedický článek Člověk moudrý ve Wikipedii
Slovníkové heslo člověk ve Wikislovníku
Kategorie People ve Wikimedia Commons
